Tažení proti nikotinu: Jaké dopady mají protikuřácké zákony v EU? Statistika hovoří jasně

Nejvíc kuřáků ubylo od roku 2006 ve Velké Británii a Dánsku (o 14 procent). Obě země zakázaly kouření v uzavřených prostorách v roce 2007, ve Skotsku začal zákaz platit už o rok dříve. O desetinu se mezi lety 2006 a 2017 počty kuřáků snížily také v Estonsku, Maďarsku, Nizozemsku, Švédsku a Irsku, které zákaz zavedlo jako první v EU už v roce 2004.

Více než třetina populace kouří z evropských zemí v Bulharsku, Řecku, kde zákaz není přísně postihován, a také ve Francii a Chorvatsku, kde kuřáků podle statistik dokonce přibývá. Podobně roste počet kuřáků i v některých zemích, které umožňují zřizování kuřáren v restauracích, jako je Slovinsko, Portugalsko nebo Slovensko. Ve Švédsku sice zákon kuřárny povoluje, v roce 2006 tam ale kouřilo jen 18 procent populace a předloni bylo se sedmi procenty nejlepší v EU.

Podle odborníků se projevily první pozitivní dopady už i necelé dva roky trvajícího zákazu v Česku. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové ubylo hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. Za rok by tak nemuselo být hospitalizováno asi 20.000 lidí, větší úbytek je u starších 60 let. České zdravotnictví by tak mohlo ušetřit asi půl miliardy korun ročně.

Loni v květnu odborníci na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zveřejnili výsledky dotazování mezi kuřáky, které ukázalo, že snížili počet cigaret v průměru asi o tři denně.

V Česku je podle odborníků asi 1,4 milionu kuřáků. Sedm z deseti by rádo přestalo. Úspěšnost odvykání bez odborné pomoci je jen asi čtyři procenta. Po roce léčby v centrech pro závislé na tabáku je to asi 39 procent. Péče center léčby závislosti na tabáku je hrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění, pacienti si hradí léky.

Podle ministerstva zdravotnictví náklady státu spojené s kouřením dosahují 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Nejúčinnější prevencí kouření je podle Králíkové vysoká cena cigaret, tedy vysoká daň na tabák.

Ročně kvůli nemocem přímo souvisejícím s kouřením zemře zhruba 16.000 Čechů. Nejvíc kuřáků umírá na onemocnění srdce a cév. Asi 15 procent z nich postihne rakovina plic, která zabíjí nejvíc ze všech nádorů. Podle Králíkové se případné omezení kouření v populaci projeví na úmrtnosti až za 30 let.