Oprava Notre-Dame potrvá dlouho. Požár něčemu paradoxně pomohl, říkají odborníci

Pařížskou katedrálu Notre-Dame, kterou v pondělí večer poničil požár, se podaří opravit. Rekonstrukce ale bude trvat nejspíš i déle než deset let. Při obnově takto významné stavby ze středověku nelze nic uspěchat a důležité bude využít v maximální míře původní originální technologie. Firem, které to dokážou, je řada.

"Rekonstrukce bude určitě trvat déle než deset let. Záleží na kapacitách, jaká technologie bude použitá," řekl ČTK restaurátor Zdeněk Fučík. Důležité je nyní zjistit, jak je na tom stabilita klenby. Jako největší nebezpečí vidí degradaci kamene. "Tam bude mušlový vápenec, protože téměř celá Paříž je z mušlového vápence, který se tam v okolí těží. Ten kámen je velice měkký, takže požárem asi utrpěl," uvedl.

Zkušenosti s tímto kamenem má ze stavby české ambasády. S firmou, která prováděla rekonstrukci Notre-Dame, Fučík v minulosti spolupracoval. Požár a jeho následky jsou podle něj strašným neštěstím, co se týče ztráty jedné z nejslavnějších památek na světě.

Podle Michala Patrného z Národního památkového ústavu bude oprava katedrály proveditelná, trvat ale bude velice dlouho. Podobným způsobem podle něj vyhořela za první světové války v roce 1914 i katedrála v Remeši, která byla po rekonstrukci otevřena v roce 1938. Důležité je podle Patrného to, že se oheň nedostal dovnitř pařížské katedrály.

"Tomu nejhoršímu se podařilo zabránit," zhodnotil. Podle jeho informací shořel celý krov nad katedrálou, zřítila se sanktusníková věž a asi na třech místech je proražená klenba. Katedrála podle něj před požárem nebyla v příliš dobrém stavu a rekonstrukce byla zapotřebí. "Nedostávaly se na ni peníze. V tomto případě požár paradoxně v něčem pomůže," dodal.

V případě rekonstrukce tak významné památky, jako je Chrám Matky Boží, bude podle Patrného kladen důraz na to, aby se používaly původní technologie v maximální možné míře. Ve Francii, kde je mnoho významných středověkých památek, bude nabídka firem, které mohou takovou rekonstrukci provést, velká. "Koneckonců nemusí to být francouzská firma, po celém světě je řada odborníků," doplnil.

Pavel Kodera z Centra stavitelského dědictví Plasy vnímá budoucí rekonstrukci katedrály jako příležitost vrátit do života původní, leckdy zapomenuté technologie a dohledat precizní řemeslo. Návrat takové praxe by byl přínosem pro poznání minulosti, ale i pro údržbu a opravy památek v mezinárodním měřítku. Při obnově takto významné středověké stavby by se podle něj nemělo nic uspěchat. V minulosti se katedrály stavěly staletí.

Pražská katedrála se stavěla od 14. století a byla dokončena ve 20. století, na čemž se podepsaly i politické vlivy. Katedrála v Barceloně se staví přes sto let, byť jde o specifickou stavbu. Kodera je přesvědčen, že se katedrálu v Paříži podaří dát znovu do pořádku. "Nikdy už ale nebude dosaženo té původní autentické podoby, která je navždy poškozená a zničená," poznamenal.

Při požáru byly zřejmě zničeny i staré skleněné vitráže, s jejichž obnovou mají zkušenosti výtvarníci z Nového Boru. Podle vedoucího ateliéru Kolektiv Ateliers Zdeňka Kudláčka je těžké na dálku posoudit, jak náročná oprava bude. Tam, kde byla okna při požáru zničena, bude podle Kudláčka nutné vyrobit repliky. U oken, která byla jen poškozená, dostane zřejmě přednost zrestaurování. Práce budou náročné, nejde jen o okna vyskládaná z barevných sklíček, ale také malovaná.

"U gotických oken jde většinou o malované vitráže, ať už jsou to dekory nebo postavy a hodně záleží na tom, jak je ta původní sklářská barva ošetřená. Výpal tehdy nebyl tak kvalitní, takže po těch staletích barva na těch sklech drží špatně a je potřeba ji tam zafixovat. Bude to o hloubkové expertize a individuálním přístupu ke každému oknu," řekl Kudláček.

Požár v katedrále Notre-Dame propukl v pondělí večer a dnes dopoledne se ho podařilo uhasit. Příčina požáru není dosud známá. Podle předběžných zjištění vznikl neúmyslným zaviněním, zřejmě v souvislosti s renovací špičky kostelní věže. Podle restaurátora Fučíka se při rekonstrukcích památek dodržují bezpečnostní pravidla jako na každé jiné stavbě. Důležitá je podle něj okamžitá likvidace odpadů, jako jsou látky napuštěné fermeží.

Související

Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Princ William čelil dotěrnému Trumpovi. Prezident řekl, o čem se mluvilo

Princ William reprezentoval britskou monarchii během minulého víkendu na znovuotevření katedrály Notre-Dame. V Paříži se při té příležitosti setkal se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který si obsah jejich rozhovoru nenechal jen pro sebe. Pro jedno z amerických médií prozradil, o čem se s budoucím králem bavil. 

Více souvisejících

katedrála Notre-Dame požár katedrály Notre-Dame (15. dubna 2019) architektura

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy