Rozčarování Francouzů Macrona nezajímá, kurz měnit nehodlá

Před 320 akreditovanými novináři francouzský prezident bez přestávky hovořil bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi 20minutový projev. Až poté došlo na dotazy a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu v květnu 2017. Skončila přibližně dvě a půl hodiny po začátku jeho projevu a Macron slíbil, že přijdou i další.

Své plány rozdělil 41letý prezident do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.

Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl "výrazné snížení daně z příjmu". Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

"Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic," pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než 2000 euro (přibližně 51.000 Kč) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě.

Dnešní projev prezentoval Macron jako vyvození závěrů z "velké národní debaty", při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu. Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty tzv. žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.

Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace.

"Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro "nové dějství naší republiky" si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.

"Příští volby mě nezajímají," odpověděl prezident na otázku, zda se v roce 2022 bude znovu ucházet o nejvyšší úřad v zemi. "Zajímá mě, abych uspěl, aby byl tento mandát úspěšný. A protože chci činit riskantní kroky, není to teď pro mě vůbec téma," citovala jej televize BFM TV.

Některé návrhy zmiňované "žlutými vestami" či při diskusích s občany Macron realizovat nehodlá. Například se nevrátí zdanění majetku nejbohatších Francouzů, které aktuální vláda nahradila daní na "lukrativní obchody s nemovitostmi", píše agentura Reuters.

Macron také nechce umožnit konání referend na základě občanských iniciativ, navrhl však, aby se v rámci připravované ústavní reformy zjednodušila pravidla pro vyvolání referenda v takzvané "společné iniciativě" voličů a zákonodárců. Pro uspořádání plebiscitů skrze tuto ryze francouzskou proceduru jsou nyní potřebné mimo jiné podpisy desetiny oprávněných voličů, Macron navrhl tuto hranici snížit na milion podpisů.

Francouzský prezident se pokusil veřejným vystoupením zmírnit rozhořčení "žlutých vest" už v prosinci, ohlášením opatření, které stát přijdou na deset miliard eur (257 miliard Kč) však nepokoje neskončily. Vlna protestů podle Reuters sebrala vítr z plachet reformním snahám Macrona, jehož popularita v průzkumech se nyní pohybuje okolo 30 procent. Není vyloučeno, že nový prezidentův pokus o překonání krize naopak vlije hnutí žlutých vest do žil novou krev.