Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
Před 320 akreditovanými novináři francouzský prezident bez přestávky hovořil bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi 20minutový projev. Až poté došlo na dotazy a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu v květnu 2017. Skončila přibližně dvě a půl hodiny po začátku jeho projevu a Macron slíbil, že přijdou i další.
Své plány rozdělil 41letý prezident do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.
Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl "výrazné snížení daně z příjmu". Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.
"Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic," pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než 2000 euro (přibližně 51.000 Kč) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě.
Dnešní projev prezentoval Macron jako vyvození závěrů z "velké národní debaty", při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu. Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty tzv. žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.
Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace.
"Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro "nové dějství naší republiky" si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.
"Příští volby mě nezajímají," odpověděl prezident na otázku, zda se v roce 2022 bude znovu ucházet o nejvyšší úřad v zemi. "Zajímá mě, abych uspěl, aby byl tento mandát úspěšný. A protože chci činit riskantní kroky, není to teď pro mě vůbec téma," citovala jej televize BFM TV.
Některé návrhy zmiňované "žlutými vestami" či při diskusích s občany Macron realizovat nehodlá. Například se nevrátí zdanění majetku nejbohatších Francouzů, které aktuální vláda nahradila daní na "lukrativní obchody s nemovitostmi", píše agentura Reuters.
Macron také nechce umožnit konání referend na základě občanských iniciativ, navrhl však, aby se v rámci připravované ústavní reformy zjednodušila pravidla pro vyvolání referenda v takzvané "společné iniciativě" voličů a zákonodárců. Pro uspořádání plebiscitů skrze tuto ryze francouzskou proceduru jsou nyní potřebné mimo jiné podpisy desetiny oprávněných voličů, Macron navrhl tuto hranici snížit na milion podpisů.
Francouzský prezident se pokusil veřejným vystoupením zmírnit rozhořčení "žlutých vest" už v prosinci, ohlášením opatření, které stát přijdou na deset miliard eur (257 miliard Kč) však nepokoje neskončily. Vlna protestů podle Reuters sebrala vítr z plachet reformním snahám Macrona, jehož popularita v průzkumech se nyní pohybuje okolo 30 procent. Není vyloučeno, že nový prezidentův pokus o překonání krize naopak vlije hnutí žlutých vest do žil novou krev.
12. prosince 2025 21:11
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Související
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ztracenému chlapci šlo nejspíš o život. Policie předpokládá, že byl unesen
před 1 hodinou
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
před 1 hodinou
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 2 hodinami
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 3 hodinami
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 3 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 4 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 5 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 7 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 8 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 8 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 10 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde.
Zdroj: Jan Hrabě