Assange byl v Británii odsouzen na 50 týdnů vězení

Na ekvádorském zastupitelském úřadu se Assange ukrýval až do letošního dubna. Tehdy mu Ekvádor odňal azyl a britská policie ho pak mohla zatknout. Učinila tak nejen kvůli porušení podmínek kauce z doby před sedmi lety, ale i na základě žádosti o vydání do Spojených států. Tamní justice jej totiž obvinila ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Švédsko Assangeův případ předloni odložilo.

Soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová dnes uvedla, že Australan Assange si zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně "úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti". Sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů Kč), dodala Taylorová.

Assangeův právník Mark Summers dnes před soudem prohlásil, že jeho klient porušil podmínky kauce ze strachu, že bude vydán do USA. Assange se podle Summerse důvodně obával, že bude ve Spojených státech vystaven špatnému zacházení a že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.

Summers rovněž u soudu přečetl dopis, v němž se Assange za své jednání z roku 2012 omlouvá. "Potýkal jsem se se strašlivými okolnostmi... Udělal jsem to, co jsem v té chvíli považoval za nejlepší, a možná to jediné, co se dělat dalo," píše v listu Assange, který byl dnes u soudu osobně.

Ve čtvrtek 47letého Assange čeká další soudní jednání týkající se jeho případného vydání do USA. Nynější šéf WikiLeaks Kristinn Hrafnsson dnes řekl, že půjde o "velký boj" a o otázku "života a smrti".

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.