Dezinformace šířené Rusy mohla vidět polovina občanů EU

Analytici monitorovali aktivity na sociálních sítích deset dní. Za tu dobu podle nich "aktéři s nekalými úmysly" podpořili přes 141.000 příspěvků určených pro německou veřejnost nebo kolem 116.000 příspěvků týkajících se Británie. Dohromady podle analýzy mohlo být těmto sdělením přes facebook, twitter a videoplatformu YouTube vystaveno kolem 240 milionů lidí.

"Ve všech státech vytvořili specifické narativy kolem evropských voleb," řekl spoluzakladatel SafeGuad Cyber Otavio Freire. Obzvláště se podle něj ruské operace věnují francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi či německé kancléřce Angele Merkelové, populárním tématem je pro "automatizované účty podporované Ruskem" i brexit, přičemž dezinformační kampaně prosazují krajní stanoviska z obou stran debaty. "Z taktického hlediska se jim podařilo ta sdělení dostat mezi lidi," dodal Freire.

Politico podotýká, že jeho reportéři nebyli schopni nezávisle ověřit ruské vazby účtů popisovaných v analýze, neboť její autoři seznam sledovaných profilů neposkytli. Freire popsal, že jeho tým při identifikaci podezřelých účtů zohledňoval přes 50 faktorů. Nakonec shromáždil databázi s asi půl milionem takzvaných trollů či botů, kteří byli do šíření manipulací zapojeni.

"Jejich původ je v Rusku a tamních vlivových operacích," dodal Freire.

Cílem takovýchto snah bývá podle analytiků vytvářet napětí zdůrazňováním názorových neshod v rámci určité společnosti a podkopávat důvěru v demokratické instituce. Podobné snahy registrovali vyšetřovatelé ve Spojených státech v souvislosti s posledními prezidentskými volbami. Před evropskými volbami ale podle nové analýzy sítě automatizovaných účtů nevytváří vlastní obsah, nýbrž jen zvyšují dosah obsahu od extremistů na pravém i levém konci politického spektra.

"Vytvářet něco z ničeho je velmi složité. Je mnohem jednodušší posilovat existující obsah," vysvětluje odborník na dezinformace Ben Nimmo, který působí ve výzkumném institut Atlantická rada.

Facebook a Twitter kvůli "koordinovanému neautentickému chování", jakým je právě cílené šíření polarizujících sdělení, pravidelně odstraňují desítky nebo i stovky účtů. V pondělí Facebook informoval o zablokování 97 profilů, stránek a skupin ovládaných z Ruska, které se zaměřovaly na zprávy o ruské politice nebo konfliktu na východě Ukrajiny, ale také politických tématech v EU. Dále smazal 21 ruských facebookových účtů a skupin a profilů na instagramu, které cílily čistě na uživatele v EU například zprávami o imigraci či Severoatlantické alianci.

Tlak na Facebook a další internetové společnosti, aby důrazněji potlačovaly šíření dezinformací a neautentické aktivity na svých platformách, v posledních letech a měsících sílí. Firmy o svém postupu například začaly pravidelně informovat Evropskou komisi. Facebook na konci dubna ve své zprávě uvedl, že vyřadil z provozu osm koordinovaných sítí provozovaných ze Severní Makedonie, Kosova a Ruska.

Kalifornská společnost také minulý týden spustila v Dublinu "operační centrum", jehož úlohou je monitorovat pokusy o ovlivnění evropských voleb. Tým, kde jsou zastoupeni mluvčí všech 24 oficiálních jazyků EU, sleduje aktivity jak na sociálních sítích patřících společnosti Facebook, tak na sítích svých konkurentů, především Googlu a Twitteru, uvádí Politico.