Zvládlo Německo v čele s Merkelovou migrační krizi? Odpověď expertů Vás možná překvapí

„Zvládneme to! (Wir schaffen das!“ bylo heslo německé kancléřky, když otevřela hranice v roce 2015 a nechala do Německa přijít až milion uprchlíků během vrcholu migrační krize v roce 2015. Za tato slova byla svými odpůrci často a silně kritizována, podle Odborné rada německých nadací pro integraci a migraci (Expert Council of German Foundations on Integration and Migration ) však v podstatě svůj slib splnila a Německo skutečně ve větší míře migrační krizi zvládlo.

Ve své výroční zprávě devět expertů z různých oblastí píše, že se Německu podařilo dosáhnout „rovnováhy“ mezi kontrolou migrace a integrací těch uprchlíků, kteří chtějí plnohodnotně žít v Německu. Skutečnost, že třetina uprchlíků, kteří přišli do Německa v roce 2015, na podzim roku 2018 měla práci, je dle rady překvapivým úspěchem.

Podle expertů je to do značné míry dáno tím, že integrační možnosti pro žadatele o azyl byly rozšířeny a jedinci s tolerovaným statusem, tj. osoby, které nemají legální právo zůstat v Německu, ale zároveň nečelí okamžité deportaci, mají nyní lepší šanci zůstat. Podle sociologa a člena rady Christiana Joppkeho je Německo jedinou evropskou zemí, která umožnila, aby úspěšně sociálně integrovaní uprchlíci přivedli svoje rodiny.

Na druhou stranu Německu se též podařilo zpřísnit pravidla pro migranty. Deportace se staly mnohem snadnějšími a seznam „bezpečných zemí původu“ byl rozšířen, aby zahrnoval i země z Balkánu a další, čímž bylo učiněno těžším žadatele o azyl z těchto zemí, aby v Německu zůstali.

Nicméně, podle expertů není toto rozšíření zcela bez problémů. Rozlišení mezi uprchlíkem který má silnější a který má slabší „vyhlídky na pobyt“ vede dle zprávy k tomu, že ti, kdo přišli z „bezpečných“ zemí a kteří tedy mají menší možnost obdržet azyl, se nachází ve zvláštním limbu měsíc či dokonce roky, během kterých nemohou pracovat a nemají přístup do integračních kurzů.

Rada též upozorňuje, že příchod migrantů sebou přinesl nárůst zločinů z nenávisti, a to namířených jak na migranty, tak uskutečňovaných samotnými migranty. Tyto zločiny v letech 2014 a 2015 se více než zdvojnásobily. U migrantů je též disproporčně větší pravděpodobnost, že budou páchat kriminální činnost, což se dá částečně, nikoliv však zcela, vysvětlit socio-demografickými faktory.

Kritiku si též vysloužila přílišná hysteričnost debaty o migraci v Německu. Jako konkrétní příklad zpráva cituje migrační zpráva zřízená německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem, která dle jejich odpůrců dávala příliš vzpomenout na nacistické tábory. Členka rady, politoložka Petra Bendelová z Erlangensko-norimberské univerzity, která tyto centra navštívila, však uvádí, že se prakticky změnil je název.

Podle Bendelové je situace v přístupu k migraci na úrovni EU „katastrofická“ díky chybějícímu standardizovanému azylovému systému napříč blokem, kvůli čemuž migranti čelí vysoce odlišným pravidlům a dlouhým procedurám, které závisí na zemi, ve které podali svou aplikaci.

Podle odborníků je samotné Německo připraveno na další migrační krizi. „Dalo by se zeptat, zda je Německo připraveno na další krizi," řekl Hans Vorländer, politolog z Drážďanské technické univerzity. „ Řekl bych, že ano, šok z 2015 vedl k zátěžovému testu a Německo ve skutečnosti odolalo tomuto zátěžovému testu docela dobře a teď by bylo mnohem lépe připraveno na krizi, než tomu bylo v roce 2015."