Švédsko žádá vydání Assange z Británie, vydá na něj zatykač

Jestliže se švédský soud rozhodl Assange zadržet kvůli podezření ze znásilnění, "já vydám evropský zatykač", oznámila dnes švédská prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Poznamenala, že britské úřady budou muset rozhodnout, zda upřednostní evropský zatykač, nebo americkou žádost o vydání Assange do Spojených států.

O vydání Assange totiž mají zájem také Spojené státy, kde je stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks a kde mu hrozí několikaleté vězení. Assange od počátku obvinění ze znásilnění považuje za pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.

Švédsko před týdnem oznámilo, že znovu otevře předběžné vyšetřování Assange. Původně začala švédská prokuratura Assange vyšetřovat už v roce 2010, ale předloni švédské úřady případ odložily, protože neměly k Assangeovi přístup. Obviněný tehdy pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii na svou londýnskou ambasádu, kde se Assange ukrýval od roku 2012.

Nyní si sedmačtyřicetiletý Australan odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání do Švédska.

Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku.

Assange ze Švédska odcestoval v září 2010 do Británie. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Assangeovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl již promlčen. Promlčecí lhůta v případu znásilnění vyprší už příští rok.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku a v Afghánistánu.