Nejsilnější evropské frakce oslabí, posílí zelení a populisté, tvrdí odhady

Oslabení dvou hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) a vzestup ekologických a nacionalistických či populistických stran jsou hlavními trendy dnes končících evropských voleb. Podle odhadů zveřejněných EP ztratí mandáty Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) a budou muset spoléhat na podporu dalších skupin, z nichž se třetí nejsilnější může stát liberální ALDE. Účast voličů byla podle odhadů nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Neúspěchem vládních stran skončily volby v Německu, ve Francii porazila krajně pravicová strana Marine Le Penové koalici prezidenta Emmanuela Macrona.

EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 177, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí ALDE, s nímž by měla spolupracovat i Macronova koalice Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 101 křesla, což je o 34 více než minule.

Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.

Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením. Formace Le Penové podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o "vítězství lidu", který si "vzal zpět moc", Elysejský palác hodnotí výsledek jako "čestný neúspěch". Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě téměř 13 procent hlasů.

O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 42 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba tři procentní body. Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 50 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližší konkurenti dosáhli na zruba deset procent.

Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.

Podle odhadu účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo 49 až 52 procent voličů. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42 procenta voličů.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 EU (Evropská unie) Volby

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy