Oslabení dvou hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) a vzestup ekologických a nacionalistických či populistických stran jsou hlavními trendy dnes končících evropských voleb. Podle odhadů zveřejněných EP ztratí mandáty Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) a budou muset spoléhat na podporu dalších skupin, z nichž se třetí nejsilnější může stát liberální ALDE. Účast voličů byla podle odhadů nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Neúspěchem vládních stran skončily volby v Německu, ve Francii porazila krajně pravicová strana Marine Le Penové koalici prezidenta Emmanuela Macrona.
EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 177, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí ALDE, s nímž by měla spolupracovat i Macronova koalice Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 101 křesla, což je o 34 více než minule.
Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.
Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením. Formace Le Penové podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o "vítězství lidu", který si "vzal zpět moc", Elysejský palác hodnotí výsledek jako "čestný neúspěch". Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě téměř 13 procent hlasů.
O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 42 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba tři procentní body. Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 50 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližší konkurenti dosáhli na zruba deset procent.
Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.
Podle odhadu účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo 49 až 52 procent voličů. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42 procenta voličů.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , EU (Evropská unie) , volby
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
před 2 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
před 4 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
včera
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
včera
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák