Konflikt na obzoru? Macron a Merkelová se neshodli na výběru šéfa EK

Kancléřka Angela Merkelová podpořila systém takzvaných vedoucích kandidátů, který by s podporou většiny v europarlamentu mohl do čela komise vynést zástupce "jejích" evropských lidovců a krajana Manfreda Webera.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který "spitzenkandidáty" odmítá, naproti tomu zdůrazňoval, že dříve než dojde na personální otázky, je třeba domluvit, jaké přesné úkoly bude nová komise mít. Až podle toho, na co se v příštích pěti letech bude chtít unie zaměřit, bude podle Macrona možné vybrat kandidáta s odpovídajícím přístupem. Francouzský prezident zmínil tři konkrétní oblasti, které jsou podle něj důležité, tedy ochranu klimatu, ekonomický rozvoj, konkurenceschopnost EU a inovace a široce pojatou oblast bezpečnosti - od řešení migrace přes lepší ochranu hranic až po reformy azylového a schengenského systému. Připomněl také potřebu reformovat a prohloubit eurozónu.

Důležitost "zkušenosti a věrohodnosti" budoucího šéfa komise, který by měl na podzim vystřídat lucemburského expremiéra Jeana-Claudea Junckera, přitom Macron před novináři v Bruselu zdůraznil opakovaně. Kandidát EPP do čela komise Weber nikdy v čele vlády nestál, a Macron ho ostatně ani nezmínil.

Jako příklady lidí s dostatečnou zkušeností naopak uvedl vyjednavače pro brexit Michela Barniera z Francie, socialistického vedoucího kandidáta Franse Timmermanse, ale i komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, o které do čela komise uvažuje liberální frakce ALDE, která celý systém s vedoucími kandidáty tvrdě odmítá. Právě k této frakci se chce nyní v novém europarlamentu přidat Macronova koalice Obnova.

Pro systém se "spitzenkandidáty" se dnes v europarlamentu vyslovili i socialisté, tedy druhá nejsilnější frakce v EP. Odmítají ale Webera, člověkem vhodným do čela komise je podle nich jejich vlastní vedoucí kandidát Timmermans. Znamenat by to mohlo, že socialisté se v příštích dnech a týdnech pokusí najít v EP většinovou - zřejmě levicovou a zelenou - alternativu k nyní očekávané koalici proevropských EPP, S&D a ALDE.

Neformálnímu summitu, který předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na dnešních 18:00, tak oba významní politici narýsovali mantinely už několik hodin před začátkem jednání. Oba nyní v Bruselu čeká řada dvoustranných či vícestranných přípravných schůzek, s Macronem se plánují například sejít i premiéři středoevropské visegrádské skupiny.

Slovenský premiér Peter Pellegrini míní, že postup s využitím vedoucích kandidátů není "bible svatá", nový předseda komise by podle něj měl být v první řadě mladý a dynamický. Pellegrini také připomněl, že své zástupce na nejvyšších unijních postech by měly mít také různé geografické části unie. Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přitom do některé z těchto funkcí preferují nynějšího místopředsedu komise a neúspěšného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. "Není zatím oficiálním kandidátem (na předsedu komise), jmen je celá řada," podotkl.

Takovou možnost dnes připustil i polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki, který připomněl, že ve hře je celkem pět klíčových funkcí. Pro Polsko jsou podle něj v nadcházejících debatách rozhodující právě otázky energetiky a klimatu.

Nizozemský ministerský předseda Mark Rutte připomněl, že neexistuje pravidlo, podle kterého by byl šéf Evropské komise vybírán v eurovolbách. Diskuse bude podle něj dnes večer jen prvním kolem a točit se prý má především kolem strategické unijní agendy pro příštích pět let. Také on se zmínil o klimatických změnách, pracovních místech a migrační problematice.