Bývalý britský ministr zahraničí a jeden z nejvýraznějších stoupenců odchodu země z Evropské unie Boris Johnson bude muset na předběžné soudní stání kvůli kontroverznímu slibu z kampaně za brexit. Politik čelí obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli tvrzení o tom, že Británie posílá unii 350 milionů liber týdně. Londýnská soudkyně nyní rozhodla, že vyhoví žádosti na jeho předvolání, což ale neznamená, že soud v této chvíli považuje obvinění za prokázané, informovala agentura Reuters.
Jádrem kauzy je proslulé tvrzení kampaně Vote Leave, která byla před referendem o členství v EU hlavní kampaní probrexitového tábora. Na autobus, ve kterém její představitelé objížděli Británii, si nechala napsat sdělení: "Posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (zkratka britského státního zdravotnictví)".
Johnson, který byl hlavní tváří Vote Leave, nyní čelí obvinění, že veřejnosti lhal a zneužil tudíž svého postavení. Stížnost na něj začátkem roku podal 29letý podnikatel Marcus Ball, který na soudní spor shromáždil více než 200.000 liber (skoro šest milionů Kč) prostřednictvím internetové kampaně.
Obvinění vůči Johnsonovi označila soudkyně Margot Colemanová za aktuálně neprokázaná a podotkla, že její rozhodnutí neznamená jakýkoli soud o jejich faktickém základu. Hovořila však o "neobvyklé a mimořádné stížnosti se značným veřejným zájmem", o níž by se mělo rozhodnout cestou soudního jednání. Předvolání bývalého starosty Londýna je podle ní za daných okolností na místě.
Johnson v reakci uvedl, že stížnost byla k soudu podána z politických důvodů. Iniciátoři procesu podle něj chtějí podkopat výsledek brexitového referenda. Johnsonův právník minulý týden u soudu záležitost popsal jako "politické divadlo".
Televize Sky News uvedla, že hrubý příspěvek Britů do unijního rozpočtu se rok od roku liší. Za rok 2016 činil 13,9 miliard liber, tedy přibližně 267 milionů liber na týden. Nad uváděných 350 milionů by se tento údaj dostal, pokud by se neprováděla "vratka" dojednaná s EU britskou vládou v 80. letech. "Sleva se uplatňuje před tím, než je britský příspěvek 'odeslán' Evropské unii," podotýká Sky News.
Vratka či rabat znamená návrat části finančního příspěvku, kterým Londýn přispívá do eurounijního rozpočtu. V době ekonomicky krušných 80. letech Británii toto privilegium vyjednala někdejší premiérka Margaret Thatcherová.
Podle iniciátorů stížnosti existuje řada důkazů o tom, že Johnson si byl vědom nepřesnosti tvrzení Vote Leave. Zmiňují mimo jiné jeho vystoupení ve vysílání BBC z května 2016, kde uvedl, že "EU posíláme deset miliard liber ročně". Tvrzení o 350 milionech týdně používal konzervativní politik i po brexitovém referendu, a to během kampaně před parlamentními volbami roku 2017. Podle agentury Reuters si za to vysloužil kritiku vládních statistiků, kteří uváděli, že ignoruje "vratku" poskytovanou Británii.
Termín Johnsonova předběžného státní u westminsterského soudu zatím není známý. Soudkyně Colemanová uvedla, že po něm bude případ předán soudu vyšší instance, neboť pouze ten o něm může rozhodovat.
Související
Boris Johnson k Evropě: Trump se vás jen snaží šokovat
Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 4 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 5 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák