Dopustil se Assange znásilnění? Verdikt švédského soudu ztížil vyšetřovatelům situaci

Dnešní rozhodnutí soudu v Uppsale, proti kterému se podle agentury AFP prokuratura pravděpodobně odvolá, je pro státní zastupitelství značnou komplikací. Neznamená sice, že by mělo předběžné vyšetřování zastavit, vyšetřovatelé ale budou muset Assange v případě zájmu vyslechnout v Británii, uvedla agentura AP.

Původně prokuratura chtěla po formálním zadržení v nepřítomnosti na Assange vydat evropský zatykač a na jeho základě požádat o jeho vydání. V Británii si Australan nyní odpykává 50týdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.

UN expert on torture believes that is what #Assange has been subjected to by UK, and big media won't allow that view to be reported. Talk among yourselves.... https://t.co/gvPKdoeXDC

Assange obvinění, že se dopustil v roce 2010 ve Švédsku znásilnění, dlouhodobě odmítá a označuje ho za zástěrku ve snaze dostat jej do USA. Švédská prokuratura v roce 2017 vyšetřování zastavila, avšak znovu jej otevřela letos v květnu poté, co byl zakladatel WikiLeaks 14. dubna zatčen v Londýně po mnohaletém skrývání na ekvádorském velvyslanectví.

O vydání Assange usilují kromě Švédska, kde bude jeho údajný čin v roce 2020 promlčen, také Spojené státy. Britské úřady by v případě švédské i americké žádosti o vydání musely rozhodnout, které z nich dají přednost. V USA je Australan stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.