Polský podnikatel Marek Falenta, který byl v Polsku odsouzen za odposlechy rozhovorů politiků s podnikateli, naznačil, že aféra mohla být iniciována z vysokých míst nyní vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Informoval o tom dnes list Rzeczpospolita, podle něhož to Falenta uvedl v dopise zaslaném prezidentovi Andrzeji Dudovi se žádostí o milost.
Zveřejnění nahrávek v roce 2014 vyvolalo v Polsku politický skandál a následující rok přispělo k volební porážce tehdy vládní strany Občanská platforma (PO). Případ vzbudil podezření, zda nešlo o snahu Moskvy ovlivnit volby vzhledem k tomu, že 43letý multimilionář Falenta dovážel z Ruska uhlí a dlužil velké peníze ruské společnosti blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Falenta byl odsouzen už v prosinci 2016 ke dvěma a půl roku vězení, jeho právníci ale podali několik neúspěšných odvolání a poté i dovolání k nejvyššímu soudu. Letos v lednu varšavský soud zamítl podnikateli odklad trestu ze zdravotních důvodů. Falenta před trestem utekl do Španělska, které ho však minulý týden v pátek vydalo Polsku.
Duda už zamítl dvě žádosti Falenty o milost. Zmíněný dopis s třetí žádostí podnikatele je podle listu Rzeczpospolita datován 12. dubna a kancelář prezidenta ho předala obvodnímu soudu ve Varšavě. Soud by ho měl nyní postoupit prokuratuře, aby tvrzení autora prověřila.
Falenta v dopise tvrdí, že ho ke zorganizování odposlechů přesvědčoval Stanislaw Kostrzewski, poradce předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského, který to údajně akceptoval.
Záznamy byly pořizovány od července 2013 do června 2014 v několika varšavských restauracích. Týkaly se tehdejších ministrů vnitra Bartlomieje Sienkiewicze a zahraničí Radoslawa Sikorského a tehdejšího šéfa centrální banky Marka Belky. Aféra odhalila zákulisní intriky některých politiků z Občanské platformy (PO) a na některých nahrávkách se také přední činitelé strany vulgárně vyjadřovali o své konkurenci i světových politicích.
Související
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Polsko , Právo a spravedlnost (PiS) , Odposlechy
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák