Španělský král Felipe VI. terčem kritiky. Vzdálil monarchii lidem, přitížila mu katalánská krize

Španělský král Felipe VI. přebíral před pěti lety, 19. června 2014, trůn s úkolem pozvednout monarchii, jejíž pověst předtím pošramotilo několik afér královské rodiny. Žezlo od otce přebíral navíc v době ekonomické krize. Ač se o něm tehdy psalo jako o nejpřipravenějším následníkovi trůnu v historii země, v některých záležitostech podle kritiků neobstál. Navíc podle mnohých Španělů monarchii vzdálil lidem svým chladným vystupováním, odlišným od neokázalého stylu jeho otce.

Nejožehavějším problémem byl pro krále Felipeho VI. přístup ke katalánským separatistům. Ti za jeho vlády získali absolutní většinu v regionálním parlamentu, který na podzim 2017 schválil rezoluci o nezávislosti. Někteří Španělé se domnívají, že král nedostál své roli být "králem všech", když neotevřel dveře pro dialog.

K napjaté situaci kolem Katalánska Felipe VI. se dlouho nevyjadřoval. Až 3. října 2017, dva dny po referendu o nezávislosti Katalánska, obvinil v televizním projevu katalánskou vládu, že rozbila "harmonii v katalánské společnosti". Nijak neodsoudil zákrok španělské policie, která zabavovala volební urny a bránila lidem, i za použití obušků a gumových projektilů, ve vstupu do volebních místností. Zástupce španělské vlády v Katalánsku se přitom za policejní násilí při referendu později omluvil.

Další těžké momenty mu přinesly teroristické útoky v Barceloně a v Cambrils v srpnu 2017, kde auta najíždějící do lidí zahubila celkem 16 osob. Felipe VI. následujícího dne zúčastnil pietního shromáždění na Katalánském náměstí a tamtéž i velké demonstrace o deset dní později, která měla ukázat jednotu Španělska vůči terorismu.

Mladý španělský král musel řešit i politickou krizi v zemi, která vypukla po prosincových parlamentních volbách v roce 2015, ve kterých žádná ze dvou tradičních stran španělské politické scény (lidovci a socialisté) nezískala absolutní většinu.

Král v roce 2016 absolvoval několikrát sérii schůzek s lídry politických stran, třikrát pověřil sestavením vlády lídra lidovců Mariana Rajoye a jednou šéfa druhé nejsilnější strany socialistu Pedra Sáncheze. Nejprve Rajoy nabídku odmítl, pak nedostal důvěru poslanců ani Sánchez ani Rajoy a poprvé ve čtyřicetileté demokratické historii Španělska se musely volby opakovat. Španělsko tedy skoro rok čekalo na novou vládu.

Felipe VI. se narodil 30. ledna 1968 v Madridu jako třetí dítě Juana Carlose Bourbonského a řecké princezny Sofie. Jeho otec nastoupil na trůn v roce 1975 po smrti diktátora Franka. Felipe se jako jediný syn stal automaticky následníkem trůnu, jemuž náleží titul princ z Asturie, Girony a Viany.

Před nástupem na univerzitu maturoval na kanadské střední škole a prošel třemi vojenskými akademiemi. V současnosti má mimo jiné hodnost podplukovníka generálního štábu jednotek pozemní pěchoty.

Poté studoval v letech 1988 až 1993 práva a ekonomii v Madridu a v letech 1993 až 1995 mezinárodní vztahy na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu.

Král Felipe VI. umí francouzsky a anglicky, ve volném čase se věnuje hvězdářství, rád lyžuje, hraje squash, jeho vášní jsou plachetnice. V roce 1992 se dokonce účastnil olympiády v Barceloně jako člen španělského jachtařského týmu.

Po sérii krátkých známostí se v květnu 2004 oženil s populární španělskou novinářkou Letizií Ortizovou, v říjnu 2005 se Letizii narodila infantka Leonor, v dubnu 2007 infantka Sofie.

V ČR byl Felipe VI. dvakrát, ještě jako následník trůnu. V září 2005 v Praze zahájil působení pobočky Cervantesova institutu. A jeho čtyřdenní oficiální návštěva v květnu 2001 byla zároveň jeho první oficiální cestou do střední a východní Evropy. Felipe tehdy kromě Prahy navštívil i Český Krumlov a Šumavu a na slavnostní večeři recitoval verše Jaroslava Seiferta.

Související

Španělsko, Madrid

Španělský král Felipe VI. musel do izolace, byl v kontaktu s nakaženým koronavirem

Španělský král Felipe VI. odešel do izolace poté, co se v neděli dostal do blízkého kontaktu s osobou nakaženou koronavirem. Informují o tom dnes španělská média. Izolace má trvat deset dní, král se nechá na koronavirus otestovat. Španělsko je po Francii druhou zemí Evropské unie v počtu nakažených od začátku epidemie, šíření nákazy v zemi ale zpomaluje.

Více souvisejících

Král Felipe VI. (Španělsko) Španělsko

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy