Italské hlídkové lodě dnes dopravily na ostrov Lampedusa 81 migrantů. Rybářská loď plující pod libyjskou vlajkou je předtím v gumových člunech vysadila v maltských teritoriálních vodách, informoval dnes list La Repubblica. Tuto metodu, tedy vysadit migranty do člunů z mateřské lodi poblíž Itálie, podle listu stále častěji používají libyjští a tuniští pašeráci lidí. Rybářskou loď později zajistila italská policie.
Loď Sea-Watch 3 plující pod nizozemskou vlajkou, kterou provozuje stejnojmenná německá nezisková organizace, nicméně už přes týden čeká se 43 migranty na palubě u Lampedusy v mezinárodních vodách. Italská vláda ji odmítá poskytnout bezpečný přístav. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Babar Baloch dnes Itálii vyzval, ať vylodění migrantů povolí.
Rybářskou loď monitoroval od čtvrtečního odpoledne letoun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Když migranti na člunech vpluli do italských teritoriálních vod, ujaly se jich hlídkové italské čluny. Italští policisté po několika hodinách zajistili rybářskou loď a odvlekli ji na Lampedusu.
Mezi 81 běženci jsou čtyři ženy a tři děti. Tvrdí, že vypluli z libyjské Zuáry. Pocházejí z Bangladéše, Alžírska, Maroka, Tuniska a Libye.
Ohledně lodi Sea-Watch 3 napsal italský ministr vnitra a šéf protiimigrační Ligy Matteo Salvini, který ve vládě prosadil přísnou protiimigrační agendu, italskému premiérovi Giuseppu Contemu. "Nemůžeme nikomu dovolit, aby samostatně rozhodl, kam a jak dopraví občany třetích zemí," napsal v dopise premiérovi. Žádá jej, aby se obrátil na Nizozemsko, pod jehož vlajkou loď pluje.
Salvinimu se minulý týden podařilo prosadit už druhý zákon o bezpečnosti, každý z nich obsahuje i balíček věnovaný migraci. Pokud by Sea-Watch 3 vplula do italských teritoriálních vod, hrozí kapitánovi na základě nového zákona o bezpečnosti pokuta až 50.000 eur (1,28 milionu Kč). Přístavy italská populistická vláda humanitárním lodím uzavřela hned po nástupu k moci loni v červnu.
"Logický základ toho, proč se pátrací a záchranné operace trestají, se hledá jen stěží," myslí si Matteo Villa z milánského Institutu pro mezinárodní politiku (ISPI). "Zvlášť když počet příchozích (migrantů) přes moře se tak markantně snížil," dodal.
Podle údajů ministerstva vnitra se do Itálie od začátku letošního roku do 10. června po moři dostalo 2144 běženců. To je o 85 procent méně než za stejné období loňského roku a o 96 procent méně než za stejný čas v roce 2017.
"Je zajímavé, že italská migrační agenda je tak odtržená od reality," řekl Villa. "Tato politika je zaměřená na dosažení konsenzu (veřejnosti) a prosazuje ji zejména Salviniho Liga. Soustředí se na to, co se děje na moři, a nikoli na problémy na pobřeží," uzavřel Villa poukazem na situaci v Libyi.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , Itálie , Matteo Salvini (Liga severu)
Aktuálně se děje
před 1 minutou
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 28 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 9 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 13 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák