Ve Velké Británii klesá počet lidí, kteří se identifikují jako křesťané. Naopak roste počet těch, kteří se identifikují jako muslimové. Ukázal to nový průzkum.
Počet lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, ve Velké Británii „dramaticky poklesl“ na nejnižší úroveň za 35 let. Podle průzkumu British Social Attitudes (Britské sociální postoje) asi třetina (38%) z vyzpovídaných 3 879 lidí popsala sama sebe jako křesťany. Pro srovnání, v roce 2008 to bylo 50% oslovených a v roce 1983 66% oslovených.
Naopak počet lidí, kteří se identifikují jako muslimové, se zvýšil z 1% v roce 1983 na 3% v roce 2008 a 6% v roce 2018. U muslimů se víra zvyšuje díky rodinným vazbám – zatímco křesťanští rodiče mívají v průměru 50% šanci, že jejich děti nebudou vyznávat křesťanství, u muslimů jen jeden z 10, kdo se byl vychováván v muslimské víře, odstoupí od islámu (93% těch, co jsou vychovaní jako muslimové zůstávají i jako muslimové v dospělosti).
V Británii posilují však především lidé, kteří tvrdí, že nepatří do žádného náboženství. Více než polovina respondentů (52%) uvedla, že se nehlásí k žádnému náboženství. Pro srovnání, v roce 1983 to bylo 30% a v roce 2008 43%.
Tento odklon od náboženství, které lze ve Velké Británii sledovat, souvisí zřejmě s velmi negativním náhledem většiny Britů na náboženství obecně. Skoro dvě třetiny oslovených respondentů (63%) má za to, že náboženství přináší častěji konflikt než mír. 13% si myslí opak. V případě lidí bez náboženské příslušnosti se vůči náboženství negativně vyjadřovalo 78% respondentů, avšak náboženství není příliš pozitivně vnímáno ani u lidí příslušejících k nějakému náboženství (52%).
Nicméně, i přes to jsou Britové vůči lidem vyznávajícím jinou víru poměrně tolerantní. Nejlépe hodnoceným náboženstvím je křesťanství, které 51% respondentů hodnotí pozitivně, 37% neutrálně a jen 4% negativně. Nejhůře hodnoceným náboženstvím byl islám, který 17% hodnotí negativně, 30% pozitivně a 42% neutrálně.
Náboženská tolerance se zvláště v kontextu islámu liší podle věku respondenta. Starší generace obecně je mnohem podezřívavější vůči jiným než nekřesťanským náboženstvím než ta mladší. Např., ti, kterým je 55 let a více se dívá na islám mnohem negativněji (22%) než ti, kterým 18-34 let (13%).
Související
Muslimové totálně selhali? Na Gaze a Tálibánu ukázali, že sice umí mluvit, ale ne jednat, míní experti
Pouť do Mekky si vyžádala už stovky mrtvých. Důvodem je extrémní počasí
Muslimové , křesťanství , Náboženství , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák