Norské úřady zatkly radikálního iráckého muslimského duchovního mullu Krekara, který byl v pondělí v Itálii v nepřítomnosti odsouzen ke 12 letům vězení za plánování teroristických útoků. Podle agentury AFP o tom dnes informovala norská rozvědka.
"Norská tajná služba PST s pomocí policie zadržela v pondělí večer v metropoli Oslu mullu Krekara na základě mezinárodního a italského zatykače," uvedla norská rozvědka dnes na twitteru. Zatím není jasné, zda 63letý extremistický duchovní, který přišel do Norska jako kurdský uprchlík z Iráku v roce 1991, bude vydán do Itálie, napsala agentura AFP.
Soud v severoitalském městě Bolzano shledal mullu Krekara v pondělí vinným z teroristického spiknutí a uložil mu dvanáctiletý trest vězení. Podle italských vyšetřovatelů je Krekar vůdcem evropské sítě, která je napojená na organizaci Islámský stát a má teroristické buňky v řadě evropských zemí.
Cílem sítě je prý násilně svrhnout vládu v iráckém Kurdistánu a nahradit ji chalífátem. Síť podle vyšetřovatelů rovněž plánovala teroristické činy v Evropě a také v Itálii a dalších evropských zemích verbovala zahraniční radikály k bojům v Iráku a Sýrii.
Mulla Krekar zmíněná obvinění odmítl a chystá se proti nim odvolat, uvedl k pondělnímu verdiktu soudu v Bolzanu Krekarův italský právník Marco Vernillo.
Mullah #Krekar arrested in Norway for terror plot attempting to overthrow the #Kurdish government in northern #Iraq and create an Islamic caliphate there. https://t.co/ADancwzIwC
— MAJALLA (@the_majalla) July 16, 2019
Norský obhájce duchovního Brynjar Meling prohlásil, že Krekar "nemá žádné styky s Islámským státem". "Jeho cílem je pouze vrátit se do iráckého Kurdistánu a stát se tam politikem," dodal Meling.
Mulla Krekar byl v Norsku již dříve vězněn za opakované výhrůžky smrtí norským politikům či za to, že chválil zmasakrování redakce francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo islamisty v roce 2015. Podle italských vyšetřovatelů řídil džihádistickou buňku přímo z vězení.
Norské úřady se už dlouho snaží dostat mullu Krekara pryč ze země. Do Iráku ale nebyl nikdy z Norska deportován, protože tamní úřady nebyly s to zaručit, že tento duchovní, který je na teroristickém seznamu USA a OSN, nebude popraven.
Související
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
norsko , mulla Krekar , Itálie , Terorismus , islám
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 3 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák