Přehled: Kdo z českých europoslanců podpořil von der Leyenovou?

Dnešní klíčové hlasování o Ursule von der Leyenové jako nové předsedkyni Evropské komise rozdělilo české členy Evropského parlamentu podle stranických linií. Zástupci tří českých stran - STAN, TOP 09 a KDU-ČSL - sdružených v Evropské lidové straně (EPP) německou kandidátku podpořili a stejně se zachovali europoslanci zvolení za vládní Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, kteří patří do liberální frakce Obnova Evropy. Čeští europoslanci z jiných evropských politických rodin pro von der Leyenovou nehlasovali, plyne z ankety ČTK a vyjádření samotných frakcí.

"Jméno Ursuly von der Leyenové je podle mne dobrým kompromisem, jsem ráda, že byla zvolena," řekla ČTK Dita Charanzová (ANO), kterou těší, že poprvé v čele komise stane žena. Za podstatnou má její představu Evropy jako globálního lídra, její ochotu naslouchat hlasům ze západu i z východu Evropy a snahu Evropu sjednocovat.

"Vzhledem k tomu, že je ze sousedního Německa, věřím, že bude také lépe rozumět potřebám Česka," míní europoslankyně. Nová komise by podle ní měla začít odstraňovat překážky, které se vytvořily mezi státy EU v klíčových otázkách jako byla migrace či sociální oblast včetně vysílání pracovníků do zahraničí.

Naopak pirátský europoslanec Mikuláš Peksa připomněl, že von den Leyenová prošla v tajné volbě velmi těsně, když získala 383 hlasů, tedy jen o devět víc než bylo minimálních 374. Podle Peksy se na výsledku podílely i strany jako je maďarský Fidesz či italské Hnutí 5 hvězd. "Myslím, že bude mít velký problém něco skutečně prosadit. Nicméně výsledek respektujeme a jsme připraveni být vznikající komisi konstruktivní opozicí," poznamenal Peksa, který spolu s dalšími pirátskými kolegy v EP patří do frakce evropských Zelených.

Evropská unie potřebuje větší stabilitu, což von der Leyenová často zmiňovala, upozornil Stanislav Polčák (STAN), jeden z českých europoslanců z frakce EPP, který kandidátku spolu s kolegy podpořil. "Je to vzdělaná a zkušená politička. Naší výhodou je, že pochází ze země, jejíž hospodářství je úzce provázáno s tím českým, takže bude lépe chápat naši ekonomickou situaci," komentoval svoji volbu.

Von der Leyenovou dnes odmítli europoslanci za ODS, součásti konzervativní frakce ECR. Jan Zahradil připomněl, že Němka se rozhodla opřít především o socialisty a krajní levici. "Její představy o fungování EU jsou v přímém rozporu s programem ODS i se zájmy České republiky," podotkl Zahradil.

Proti byla i jediná česká komunistická zástupkyně v EP a frakci GUE/NGL Kateřina Konečná. Dnešní volbu chápe jako pokračování "koalice lidovců, sociálních demokratů a liberálů", která chce přes všechny krize dál prosazovat současnou politiku EU. "Místo debat o hlubší proměně EU tak, aby se přiblížila občanům, budeme svědky vzniku nové evropské armády a zvyšování výdajů na zbrojení," míní. Středoevropské země si podle ní mohou v ironickém smyslu "gratulovat", že na nedávném summitu pomohly do vysoké funkce zastánkyni hlubší integrace a evropské federace. Slabá většina pak znamená pro von der Leyenovou těžkých pět let a náročná jednání.

Na slabý mandát poukázal také europoslanec Ivan David (SPD), působící ve frakci Identita a demokracie. "Očekával jsem to. Mnozí budou velmi zklamaní, protože sliby byly účelové a nebudou dodrženy," poznamenal.

Související

Ilustrační foto

Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí

Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová ,  evropský parlament ,  Dita Charanzová (ANO) ,  Jan Zahradil ,  Kateřina Konečná (poslankyně KSČM)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 1 hodinou

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy