Přehled: Kdo z českých europoslanců podpořil von der Leyenovou?

Dnešní klíčové hlasování o Ursule von der Leyenové jako nové předsedkyni Evropské komise rozdělilo české členy Evropského parlamentu podle stranických linií. Zástupci tří českých stran - STAN, TOP 09 a KDU-ČSL - sdružených v Evropské lidové straně (EPP) německou kandidátku podpořili a stejně se zachovali europoslanci zvolení za vládní Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, kteří patří do liberální frakce Obnova Evropy. Čeští europoslanci z jiných evropských politických rodin pro von der Leyenovou nehlasovali, plyne z ankety ČTK a vyjádření samotných frakcí.

"Jméno Ursuly von der Leyenové je podle mne dobrým kompromisem, jsem ráda, že byla zvolena," řekla ČTK Dita Charanzová (ANO), kterou těší, že poprvé v čele komise stane žena. Za podstatnou má její představu Evropy jako globálního lídra, její ochotu naslouchat hlasům ze západu i z východu Evropy a snahu Evropu sjednocovat.

"Vzhledem k tomu, že je ze sousedního Německa, věřím, že bude také lépe rozumět potřebám Česka," míní europoslankyně. Nová komise by podle ní měla začít odstraňovat překážky, které se vytvořily mezi státy EU v klíčových otázkách jako byla migrace či sociální oblast včetně vysílání pracovníků do zahraničí.

Naopak pirátský europoslanec Mikuláš Peksa připomněl, že von den Leyenová prošla v tajné volbě velmi těsně, když získala 383 hlasů, tedy jen o devět víc než bylo minimálních 374. Podle Peksy se na výsledku podílely i strany jako je maďarský Fidesz či italské Hnutí 5 hvězd. "Myslím, že bude mít velký problém něco skutečně prosadit. Nicméně výsledek respektujeme a jsme připraveni být vznikající komisi konstruktivní opozicí," poznamenal Peksa, který spolu s dalšími pirátskými kolegy v EP patří do frakce evropských Zelených.

Evropská unie potřebuje větší stabilitu, což von der Leyenová často zmiňovala, upozornil Stanislav Polčák (STAN), jeden z českých europoslanců z frakce EPP, který kandidátku spolu s kolegy podpořil. "Je to vzdělaná a zkušená politička. Naší výhodou je, že pochází ze země, jejíž hospodářství je úzce provázáno s tím českým, takže bude lépe chápat naši ekonomickou situaci," komentoval svoji volbu.

Von der Leyenovou dnes odmítli europoslanci za ODS, součásti konzervativní frakce ECR. Jan Zahradil připomněl, že Němka se rozhodla opřít především o socialisty a krajní levici. "Její představy o fungování EU jsou v přímém rozporu s programem ODS i se zájmy České republiky," podotkl Zahradil.

Proti byla i jediná česká komunistická zástupkyně v EP a frakci GUE/NGL Kateřina Konečná. Dnešní volbu chápe jako pokračování "koalice lidovců, sociálních demokratů a liberálů", která chce přes všechny krize dál prosazovat současnou politiku EU. "Místo debat o hlubší proměně EU tak, aby se přiblížila občanům, budeme svědky vzniku nové evropské armády a zvyšování výdajů na zbrojení," míní. Středoevropské země si podle ní mohou v ironickém smyslu "gratulovat", že na nedávném summitu pomohly do vysoké funkce zastánkyni hlubší integrace a evropské federace. Slabá většina pak znamená pro von der Leyenovou těžkých pět let a náročná jednání.

Na slabý mandát poukázal také europoslanec Ivan David (SPD), působící ve frakci Identita a demokracie. "Očekával jsem to. Mnozí budou velmi zklamaní, protože sliby byly účelové a nebudou dodrženy," poznamenal.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropský parlament Dita Charanzová (ANO) Jan Zahradil Kateřina Konečná (poslankyně KSČM)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy