Loď Open Arms stále nesmí do přístavu, italská vláda se rozhádala

Z lodě španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která ve čtvrtek po dvou týdnech čekání s desítkami afrických migrantů na palubě vplula do italských vod, odvezli za posledních 24 hodin několik běženců ze zdravotních důvodů na ostrov Lampedusa. Asi kilometr od něj teď loď čeká se 128 migranty na povolení zakotvit v přístavu. O to se přou ministři rozpadající se italské vládní koalice.

Pro povolení pro Open Arms zakotvit na Lampeduse se dnes vyslovil i starosta stejnojmenného přístavu Salvatore Martello. Podle italského deníku La Repubblica by situaci měly vyřešit úřady sicilské provincie Agrigento, pod kterou Lampedusa spadá. Zasáhnout může prokuratura, pokud uzná, že není naplněn středeční verdikt italského oblastního soudu kraje Lazio. Ten rozhodl, že loď smí vplout do italských vod a migrantům má být poskytnuta pomoc. Zakotvení v přístavu ale soud výslovně nenařídil.

Posádka španělského plavidla nalodila migranty plující z Libye do Evropy při několika záchranných operacích, první část z nich už 1. srpna. Nesměla ale vplout do italských vod kvůli protiimigrační politice ministra vnitra Mattea Salviniho. Ten od loňska zakazuje vstup do Itálie lodím nevládních organizací s migranty.

?#ULTIMAHORA Realizada esta pasada noche evacuación urgente de 3 personas y un acompañante, por complicaciones médicas que requieren atención especializada. Todas las personas a bordo necesitan ser desembarcadas con urgencia. Por humanidad. #PuertoSeguroYA pic.twitter.com/SjZquoAEzT

— Open Arms (@openarms_fund) August 16, 2019

Od 1. srpna povolily italské či maltské úřady vylodění více než dvou desítek migrantů z lodi Open Arms, mimo jiné těhotným ženám, dětem či lidem se zdravotními problémy a jejich doprovodu.

Na středeční verdikt soudu Salvini zareagoval novým dekretem, kterým španělské lodi zakázal vstup do Itálie. Dekret ale odmítli podepsat ministři dopravy a obrany, kteří patří ke druhé ze stran vládní koalice. Ta se minulý týden rozpadla a Salvini předložil v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě, jímž chce dosáhnout předčasných voleb. Jeho krajně pravicové straně Liga totiž od loňských voleb výrazně vzrostly preference, nyní by ji volilo podle různých průzkumů až 40 procent voličů.

Proti Salvinimu se ve čtvrtek postavil v otázce migrantů i nestranický italský premiér Giuseppe Conte, který ho v otevřeném dopise na sociálních sítích kritizoval za obsesi protiimigrační politikou. Salvini v reakci uvedl, že je na tuto obsesi pyšný, protože zajišťuje bezpečnost Itálie. "A za to mě Italové platí," uvedl ministr vnitra.

Conte rovněž ve čtvrtek uvedl, že mu šest zemí vyjádřilo ochotu migranty z lodě Open Arms přijmout. Jsou to podle něj Francie, Německo, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko a Lucembursko. Itálie a Malta od loňska přístavy uzavírají proto, že EU není schopna migrační krizi systematicky řešit, a loď nevládní organizace s migranty pustí do přístavu, až když dostanou slib ostatních zemí EU, že migranty převezmou.

"Za mě zůstanou přístavy zavřené pašerákům a jejich zahraničním komplicům," zopakoval ve čtvrtek Salvini. Ten dlouhodobě obviňuje posádky lodí nevládních organizací z napomáhání pašeráctví, ač k tomu dosud nepředložil žádné důkazy.

Mezi Lampedusou a Maltou pluje nyní loď Ocean Viking, kterou provozují organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Méditerranée a na jejíž palubě je 356 afrických migrantů. Ty nalodila posádka mezi 9. a 12. srpnem, jsou mezi nimi čtyři ženy a stovka nezletilých, většina ve věku 15 až 18 let.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Itálie přijme 265 migrantů z lodi Open Arms. Čeká je test na koronavirus a karanténa

Italské úřady umožnily na Sicílii přistát lodi španělské nevládní organizace Open Arms, která má na palubě 265 uprchlíků. Plavidlo, které dříve odmítla Malta, k sicilským břehům doplulo dnes kolem poledne. Loď ale nebyla vpuštěna do přístavu, migranti budou muset podstoupit test na přítomnost koronaviru. Po testu budou uprchlíci přesunuti z lodě do karantény, píše místní tisk.

Více souvisejících

Proactiva Open Arms uprchlíci loď s uprchlíky Itálie Matteo Salvini (Liga severu)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy