Situace na palubě lodi španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která už před 19 dny zachránila migranty u pobřeží Libye a od minulého týdne čeká u italského ostrova Lampedusa na povolení vplout do přístavu, se dnes opět zhoršila.
Ráno italská pobřežní stráž odvezla na pevninu dalších devět lidí, kteří naléhavě potřebovali lékařské ošetření. Během dne pak nejméně 15 migrantů skočilo do moře ve snaze dostat se do přístavu. Španělská vláda oznámila, že k Lampeduse vysílá armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.
"Voda na příděl, jídlo na příděl... Začíná to připomínat detenční tábory v Libyi, my jsme ale v italských vodách," napsal v noci na dnešek na twitteru zakladatel organizace Proactiva Open Arms Óscar Camps. Připomněl tím tragické podmínky v Libyi, které nevládní organizace uvádí jako jeden z hlavních důvodů pro svou pomoc migrantům. Ti utíkají z Afriky před ozbrojenými konflikty či bídou.
Ráno se také z lodi Open Arms vrhl další z migrantů do moře ve snaze doplavat na Lampedusu, podobně jako to udělali v neděli asi čtyři běženci. Během dne skočilo do moře dalších nejméně 14 migrantů, které pobřežní stráž zachránila, odvezla na pevninu a předala zdravotníkům. Na palubě dál zůstává zhruba 80 lidí.
#UPDATE Confirmadas 5 personas rescatadas y llevadas a puerto Lampedusa en este último incidente. https://t.co/fzQFxfqjsO
— Open Arms (@openarms_fund) August 20, 2019
Těm hodlá pomoci španělská vláda, která vydala příkaz, aby k Lampeduse vyplula armádní loď Audaz. Plavidlo má na cestu vyrazit dnes odpoledne z Cádizu, cesta k italským břehům potrvá tři dny. Posádka pak "převezme zodpovědnost za lidi na palubě Open Arms a eskortuje loď do přístavu Palma de Mallorca," uvedla vláda v prohlášení.
Madrid nabídl organizaci Open Arms pomoc už o víkendu. Španělé nejprve loď chtěli navést do přístavu Algeciras, který leží v jižním cípu Španělska a kam by plavba trvala pět dní. Poté nabídl Madrid nejbližší španělský přístav Mahón (Maó) na ostrově Menorca či přístav v Palma de Mallorca, kam by plavba trvala asi tři dny. Open Arms ale tyto nabídky odmítla s tím, že cesta je moc dlouhá.
Posádka španělského plavidla nalodila migranty plující z Libye do Evropy během několika operací od 1. srpna, nesměla s nimi ale vplout do italských vod kvůli protiimigrační politice italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Do italských vod vplula minulý týden, když jí to kvůli naléhavé situaci povolil italský oblastní soud. Soud také rozhodl, že má být běžencům poskytnuta pomoc, nezmínil ale výslovně otevření přístavu.
Riccardo Gatti z vedení organizace v pondělí navrhl, že loď by mohla doplout do Katánie na Sicílii a odtud by migranti mohli odletět do Madridu. Podle něj je to "důstojné" řešení, které by stálo 240 eur (6200 Kč) na osobu.
Podle komentáře deníku El Mundo má možná posádka i jiný důvod, proč nechce s plavidlem do Španělska. Po několikaměsíčním zadržování v přístavu v Barceloně od letošního ledna totiž dostala v dubnu od španělských úřadů povolení vyplout jen za účelem přepravy materiálu na ostrovy v Egejském moři, nesmí tedy naloďovat migranty u libyjských břehů.
Důvodem zákazu vyplout bylo podle španělských úřadů mimo jiné to, že posádka při předchozích operacích nebyla schopna vylodit migranty v prvním bezpečném přístavu. Itálie a Malta uzavírají přístavy lodím nevládních organizací od loňska mimo jiné proto, aby donutily EU k systematickému řešení migrační krize. Přístav nevládním organizacím otevřou až poté, co ostatní země EU slíbí, že migranty převezmou.
Mezi Lampedusou a Maltou čeká více než týden další loď s migranty - Ocean Viking organizací Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Na palubě je 356 afrických běženců, které posádka nalodila u Libye mezi 9. a 12. srpnem.
Související
Itálie přijme 265 migrantů z lodi Open Arms. Čeká je test na koronavirus a karanténa
K Itálii dorazila loď s 250 zachráněnými migranty, přesunou se na karanténní plavidlo
Proactiva Open Arms , uprchlíci , loď s uprchlíky , Itálie , Španělsko
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 1 hodinou
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 2 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 4 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 5 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 6 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.
Zdroj: Libor Novák