EU se obává přílivu afrických imigrantů, hledá způsoby řešení

HRANIČNÍ KONTROLYNávrh počítá s obnovením kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. To by bylo možné v případě, že se část vnější hranice Schengenu nárazově dostane pod "nečekaně velký tlak v důsledku vnějších událostí".

Stejně tak by kontroly mohly být znovuzavedeny, když nějaká země nebude vnější hranici Schengenu dostatečně chránit.

Brusel by nicméně musel jasně stanovit, jaké členské státy by výjimečně mohly kontroly vnitřních hranic zavést a po jak dlouhou dobu. V každém případě by mělo jít o tu nejposlednější možnost během skutečně krizových událostí, než se přijmou jiná mimořádná opatření ke stabilizaci situace na určité části vnější hranice.

REPATRIACE NELEGÁLNÍCH IMIGRANTŮEvropská komise připouští, že vyjednávání o repatriaci afrických běženců s příslušnými státy je obtížné. Problém tkví v nedostatku pobídek pro africké země, z nichž přistěhovalci přicházejí. Chybí finanční výpomoc i přístup k vízům, zdůrazňuje komise. Africké státy pak nemají motivaci k solidárnímu chování vůči postiženým evropským zemím.

STŘEDOMOŘSKÉ PARTNERSTVÍKomise zastává názor, že unie by měla posílit spolupráci se zeměmi, jejichž občané nelegálně připlouvají k evropským břehům. Ve světle lidových povstání napříč arabským světem chce Brusel podpořit "rašící demokratizaci v severní Africe". Například má v úmyslu ulehčit přístup k vízům pro odborníky, studenty, akademiky a novináře z Afriky.

AZYLOVÁ POLITIKAEvropská komise apeluje na zřízení společného azylového systému. Chce tím smazat rozdílná pravidla jednotlivých členských zemí "sedmadvacítky" pro poskytování azylu. Jednání o této problematice jsou však zatím na mrtvém bodě.

Současná unijní pravidla stanoví, že žádostí o azyl se zabývá ten stát EU, na jehož území imigrant vstoupil jako první. Loni připadlo přes 90 procent všech podaných žádostí o azyl na deset členských zemí Evropské unie. Týž rok se v EU usadilo na pět tisíc přistěhovalců, zatímco v USA to bylo 75 000.

"Přesídlení se musí stát nedílnou součástí unijní azylové politiky. Představuje život zachraňující opatření pro uprchlíky, kteří by jinak museli podnikat nebezpečné cesty na místa trvalého útočiště," píše se v prohlášení komise.

POŽADAVKY K VÍZŮM A VÍZOVÁ OMEZENÍS ohledem na obavy ze zneužívání osvobození od víz, které unie udělila balkánským státům, navrhuje EK doplnit příslušnou legislativu o jakousi "záchrannou klauzuli", která by umožnila dočasné znovuzavedení vízové povinnosti.

Italský premiér Silvio Berlusconi a francouzský prezident Nicolas Sarkozy na konci dubna vyzvali k revizi Schengenské smlouvy. Žádají, aby za výjimečných podmínek bylo možné obnovit hraniční kontroly. To sice nyní možné je, ovšem maximálně po dobu 30 dní a tehdy, je-li vážně ohrožena vnitřní bezpečnost daného státu.

Francie nedávno Itálii vyčetla, že dohodu o schengenském prostoru porušuje. Řím totiž udělil cestovní doklady a povolení k dočasnému pobytu africkým uprchlíkům, kterých letos do Itálie připlulo kvůli nepokojům v arabském světě přes 25 tisíc. Většina migrantů pochází z Tuniska a z Itálie cestuje do Francie za příbuznými a přáteli.

Schengenskou smlouvu jako první v roce 1985 podepsaly Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. První pohraniční kontroly byly zrušeny až v březnu 1995, kdy už smlouva zahrnovala i Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálii. Česká republika se stala signatářem v roce 2007.