Evropský parlament by se měl rozšířit o dalších 25 křesel, čeští europoslanci jsou proti

"Rozhodnutí o 25 nových europoslancích se mi jeví jako umělý krok, který nevychází zdola, potřeb a přání voličů, ale odráží přání skupinky eurofederalistů, kteří se stůj co stůj snaží posouvat EU k federálnímu státu s jednotným politických a volebním systémem," prohlásil ve čtvrtek europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina.

V roce 2014 by podle návrhu mohli Češi kromě 22 českých europoslanců volit i 25 "panevropských" zákonodárců. "V praxi to bude vypadat tak, že každý volič bude mít k dispozici dva hlasy. Jedním bude volit některou z domácích politických stran, druhým bude moci vybírat mezi nadnárodními kandidátními listinami evropských politických stran," vysvětlil Březina.

"Nadnárodní" kandidáty by vybíraly evropské politické strany, představovali by minimálně třetinu členských států EU. Zároveň by mezi nimi měla panovat rovnováha pohlaví. V případě nadnárodních kandidátních listin bude volebním obvodem celé území EU.

Proti návrhu se staví i evropský poslanec za ODS Edvard Kožušník. "Návrh je dalším z pokusů federalizace Evropy. Ale myslím si, že v roce 2014 v dalších volbách se takto volit nebude," řekl Mediafaxu. Předlohu označil za sociální inženýrství. "Nikdo se neptá občanů. Jen pár evropských byrokratů rozhoduje svrchu,"okomentoval Mediafaxu návrh Kožušník.

S názory obou europoslanců se shoduje i evropská poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Ta soudí, že původně měl návrh zatraktivnit volby do EP voličům, to se však podle ní nepovede. "Jsem skeptická, není to krok dobrý směrem. Změnu voleb podporovat nebudu," řekla Mediafaxu.

Nový systém voleb podle Březiny nezaručuje, že mezi panevropskými europoslanci budou zastoupeny všechny členské státy. Neodpovídá tomu totiž ani jejich počet. "Zvláště voliči z menších členských států budou mít oprávněný pocit, že jejich hlas nemá váhu," podotkl Březina.

Europoslanec kritizuje i součást návrhu, která zavádí pravidelné přehodnocování a přepočítávání rozdělení mandátů v EP mezi jednotlivé členské státy podle počtu jejich obyvatel. "V tom spatřuji určité riziko pro Českou republiku. Pokud počet obyvatel jiných států EU naroste třeba v důsledku přistěhovalectví, může se stát, že ČR přijde o jednoho i více europoslanců. Zavedení takového pravidelného mechanismu přepočítávání rozdělení mandátů však vyžaduje změnu aktu o přímých volbách do EP, kterou může vetovat každý národní parlament. Ten náš by to podle mého názoru měl rozhodně učinit," dodal Březina.

"Síla jednotlivých členských států v Evropském parlamentu nezávisí na počtu jejich europoslanců," podotkla Sehnalová. Ani ona však s návrhem nesouhlasí.

Europoslanec Kožušník se zase obává, že Česko přijde o počet svých europoslanců tak či tak. "Pokud přistoupí do EU země jako je Chorvatsko a Island, tak se počet europoslanců za ČR sníží. Obecně jsem však proti navýšení počtu europoslanců v EP," uzavřel.