Brusel - Zaměstnanci Evropské komise nevěří v úspěch řady evropských politik a nelíbí se jim směr, jakým se v poslední dekádě ubírá evropská integrace. Kolem 63 procent dotázaných částečně nebo zcela souhlasí s tvrzením, že "evropský model se ocitl v permanentní krizi", píše v pátek portál EurActiv.
S 231 zaměstnanci provedl průzkum think-tank Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS). Z jeho výsledků vyplývá, že s vývojem evropské integrace za posledních 10 let je spokojeno jen 22 procent dotázaných. Oproti tomu 43 procent zastává názor, že se vyvíjela negativně.Unijní úředníci jsou skeptičtí i k Lisabonské smlouvě, která vstoupila v platnost v prosinci 2009. Jen 24 respondentů si myslí, že smlouva má zásadní a pozitivní vliv.Podobně z průzkumu vyšla další vlajková loď EU, hospodářská strategie Evropa 2020. Jen 25 procent dotázaných úředníků si myslí, že bude úspěšnější než její předchůdkyně, Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost.Na otázku, jak si poradit s protievropskými náladami, úředníci Evropské komise nejčastěji odpovídali, že za evropský projekt se musí postavit hlavně vlády jednotlivých členských zemí. S tímto tvrzením se ztotožnilo 84 procent dotázaných.Nezanedbatelných 69 procent respondentů je názoru, že by v čele EU měly stát charismatičtější osobnosti. Tento názor patrně plyne z toho, že do vedoucích pozic zvolily členské státy EU poměrně neznámé a nevýrazné tváře. Prvním stálým předsedou Evropské rady je bývalý belgický premiér Herman Van Rompuy, vysokou představitelkou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku je bývalá komisařka pro obchod Catherine Ashtonová.Podle 40 procent úředníků ztrácí evropský projekt podporu u velké části evropské veřejnosti kvůli rozšiřování unie, nacionalismu, hospodářské recesi a ztrátě důvěry v politiky.Úsporné balíčky, které Brusel "naordinoval" některým členským zemím, podle úředníků neměly na vnímání Evropské unie občany zásadní vliv. Jen 26 procent dotázaných si myslí opak. A to i přesto, že vlády v zemích, které musely loni jednat se zástupci EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) o záchranných balíčcích a reformách, u veřejnosti ztratily podporu.Z listopadového průzkumu Eurobarometru přitom vyplynulo, že když se sedmadvacítka vloni shodla na poskytnutí pomoci Řecku, důvěra vůči EU v zemi výrazně klesla. Patrně nejnegativnější názory zastávali právě Řekové.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák