Záhřeb - Chorvaté v neděli v referendu rozhodovali o připojení své země k Evropské unii. Volební komise již sečetla většinu hlasů, své "ano" řeklo EU 66 procent voličů, informuje agentura Reuters.
Referendum v 6750 volebních místnostech skončilo v 19.00 hodin SEČ, hlasovalo v něm 44 procent voličů. Nízká účast podle Reuters vypovídá o tom, že Chorvaté nevědí, co přesně jim vstup do EU může přinést. Připojení musí v referendu schválit nadpoloviční většina zúčastněných. Výsledky potvrdily dřívější průzkumy veřejného mínění, v nichž vstup země do unie podporovalo kolem 60 procent Chorvatů. Tento týden ale podpora klesla až k téměř padesáti procentům. "Dnes je pro Chorvatsko velký den. Rok 2013 se stane v našich dějinách zlomovým," řekl po skončení referenda prezident Ivo Josipovič. "Těším se, až se celá Evropa stane mým domovem," dodal. "Je to historický okamžik," potvrdil premiér Zoran Milanović. Chorvatští euroskeptici si naproti tomu postěžovali, že výsledek referenda vinou nízké účasti neodpovídá skutečným preferencím lidu. Čtyřmilionové Chorvatsko, jehož ekonomika závisí hlavně na turistickém ruchu, se poslední tři roky potýká s recesí; nezaměstnanost dosahuje osmnácti procent. Politici upozorňují, že záporný výsledek referenda by vyústil ve snížení chorvatského úvěrového ratingu. Připouštějí, že členství automaticky nevyřeší hospodářské potíže, avšak zdůrazňují, že se Chorvatům otevřou nové možnosti. Smlouvu o vstupu do Evropské unie podepsali Chorvaté loni 9. prosince. Krátce poté ji schválil Evropský parlament. Po Chorvatech budou o smlouvě hlasovat parlamenty sedmadvaceti států unie. Pokud vše dopadne podle očekávání, stane se Chorvatsko 1. července 2013 osmadvacátým státem unie.
Související
Rybář nevěřil svým očím. V Chorvatsku útočil žralok
Možná ho viděli i Češi. Na nebi nad Chorvatskem zaujal neobvyklý mrak
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek