Praha - Německá vláda následuje příklad jiných zemí a připravuje se na odchod Řecka z eurozóny. Řecko podle informací Evropské komise a MMF nedokáže do roku 2020 snížit dluh na 120 procent HDP, uvedl v neděli deník Sunday Times.
Podle listu je hlavním zastáncem odchodu Řecka z eurozóny ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten si údajně lépe než kancléřka Angela Merkelová uvědomuje, že přijetí dalších úsporných škrtů vyvolalo v řecké společnosti pnutí, které do budoucna vylučuje, aby země dokázala své závazky plnit.
Ministerstvo financí údajně na Řecko vyvíjí nátlak, aby co nejrychleji vyhlásilo bankrot. To je ovšem v rozporu s politikou, kterou zastává Merkelová.
Podle spekulací německých médií se Schäuble pokusí přimět Merkelovou, jejíž evropská politika je v zemi stále méně populární, aby kandidovala na úřad spolkového prezidenta. Jako její nástupce v kancléřském křesle by potom razantně změnil kurz německé zahraniční politiky.
„Schäuble si myslí, že Řekové nemohou uskutečnit, co je třeba. I kdyby nějakým zázrakem uskutečnili, co slíbili, on a narůstající skupina lidí jsou přesvědčeni, že to Řecko ze dna nevytáhne. Namísto toho je názor, že řecká vláda by měla oficiálně vyhlásit bankrot a začít jednat o ještě větším umazání dluhu. Pro Schäublea je spíš otázkou kdy, než jestli vůbec,“ popsal postoj německého ministra nejmenovaný představitel eurozóny.
Na vládu Angely Merkelové narůstá kvůli investicím do eurozóny tlak i ze strany velkých podniků. Například ředitel jednoho z klíčových německých koncernů Bosch Franz Fehrenbach v rozhovoru pro Manager Magazin otevřeně vyzval k „vypuzení Řecka“ a obvinil Merkelovou z toho, že kvůli zachování dobrých vztahů s Francií poškozuje zájmy Německa.
Připravenost na odchod Řecka z eurozóny už oznámily Nizozemsko a Finsko.
Řecká vláda se v sobotu dohodla na výměně dluhopisů pro soukromé investory. Ti přijdou o 70 procent svých investic do řeckého dluhu, uvedla agentura Reuters. Nová pomoc, o níž budou v pondělí jednat ministři eurozóny, má dosáhnout 130 miliard eur (asi 3,25 biliónu korun).
Související
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek