Atény - Řekové protestují v neděli v centru Atén proti škrtům v rozpočtu, které řecký parlament schválil minulý týden výměnou za druhou finanční injekci od eurozóny. Informuje o tom agentura AFP.
"Chudoba a hlad nemají národnost," bylo na jednom z transparentů, které si přinesli demonstranti na náměstí Syntagma před parlament.
Podle policie na demonstraci dorazilo zatím 1500 lidí.
"Všichni by měli vyjít do ulic," vyzval své spoluobčany dvaapadesátiletý taxikář Gregoris Militis. "Lidé už jezdí taxíky jen ve výjimečných případech."
Nedělní protesty svolaly odborové svazy veřejného i soukromého sektoru. Protestují proti "nepřijatelným požadavkům", kterými Evropská unie a Mezinárodní měnový fond podmiňují druhý balíček finanční pomoci.
Na neděli svolaly demonstraci v Aténách také radikální levicové strany.
Před týdnem před parlamentem protestovalo na 80 tisíc lidí proti schválení balíčku drastických úsporných opatření. Gangy maskovaných výtržníků zapálily desítky budov. Zranění utrpěly desítky lidí.
Parlament i před odpor veřejnosti úsporná opatření schválil - snížil minimální plat o 22 procent, penze nad 1300 eur (32 500 korun) okleštil o 12 procent. Celkem tak chce vláda premiéra Lucase Papadimose ušetřit 3,2 miliardy eur (80 miliard korun).
Výměnou za to mají ministři financí eurozóny v pondělí v Bruselu schválit pro Řecko půjčku ve výši 130 miliard eur (3,3 bilionu korun) a odepsat 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) z 350miliardového dluhu.
Řecko půjčku potřebuje, aby mohlo 20. března zaplatit za dluhopisy v ceně 14,5 miliardy eur (363 miliard korun).
Eurozóna již v květnu 2010 půjčila Řecku 110 miliard eur (2,8 bilionu korun).
Související
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek