Řecko nezbankrotuje, zatím! Dostalo záchranný úvěr 130 miliard eur

S pomocí přiklepnutí druhého záchranného balíku by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent hrubého domácího produktu (HDP) na zhruba 121 procent HDP, což už je v těsné blízkosti původně stanovených 120 procent HDP. Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu tak po mnoha měsících nejistoty, které otřásly eurozónou, odvrací hrozící řecký nekontrolovatelný bankrot.

"Finanční objem (z řeckého balíku) je 130 miliard eur a poměr dluhu k HDP (bude) 121 procent," uvedl pro agenturu Reuters jeden z účastníků jednání a další dva to potvrdili. "Dosáhli jsme rozsáhlé dohody o novém řeckém programu a zapojení soukromého sektoru, který povede k velmi významnému snížení dluhu pro Řecko a připraví cestu k velmi významnému programu oficiálního financování (z evropského záchranného fondu) EFSF, aby to zajistilo budoucnost Řecka v eurozóně, "uvedl v úterý ráno po jednacím maratónu šéf tzv. Eurogroup, tedy ministrů financí eurozóny, a lucemburský premiér Jean Claude Juncker. Eurogroup se zabývala i větším zapojením veřejného sektoru, pro které bylo klíčové i paralelní jednání se zástupci soukromých věřitelů o ještě vyšším dobrovolném odpisu řeckých dluhů než 50 procent jejich nominální hodnoty. Privátní sektor by nakonec měl odepsat 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, tedy kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů. Soukromí investoři navíc přistoupili i na změnu ohledně očekávaných úroků z nových třicetiletých dluhopisů, které v rámci výměny dostanou. Měly by začínat na na nižších úrovních a postupně by měly narůstat. Řecký dluh by se měl podle odhadu soukromých věřitelů snížit po jejich odpisu o 107 miliard eur, původně se přitom počítalo se snížením o zhruba "jen" 100 miliard eur. To veřejný sektor se více zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které mu poskytly členské země eurozóny. Evropská centrální banka (ECB) se vzdá zisku, který by jí měl plynout z řeckých dluhopisů. ECB je nakoupila za 38 miliard eur, přičemž nyní mají hodnotu kolem 50 miliard eur. Tento krok by měl přispět ke snížení dluhů o zhruba 5,5 procentního bodu. "Je to velmi dobrá dohoda a vítám závazky řecké vlády k obnovení růstu a stability," řekl po jednáních guvernér ECB Mario Draghi. "Poměr dluhu k HDP by měl dosáhnout 120,5 procenta v roce 2020. Řecko zahájí nabídku výměny dluhopisů v nejbližších dnech. S ohledem na vyváženou dohodu s věřitelskou skupinou v čele s IIF (Institut pro mezinárodní finance, který zastupoval soukromé věřitele - pozn. redakce) a na skutečnost, že balík přináší udržitelné zadlužení pro Řecko, očekáváme vysokou míru účasti," řekl Juncker. "Komise posílí pracovní skupinu pro Řecko. Trojka také výrazně posílí svou misi v Aténách s cílem čelit riziku poklesu v Aténách," podotkl Juncker. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že tuto záležitost přednese na radě MMF, pravděpodobně v druhém březnovém týdnu. "MMF slíbil, že se bude účastnit nového programu, ale rozhodnutí není předem jasné z hlediska celé rady MMF. Paní Lagardeová bude návrh předkládat vedení MMF. My ale také víme, že musíme akceptovat, že každý člen v radě MMF má svou vlastní odpovědnost," upozornil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Řecko čerpá od května roku 2010 mezinárodní finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,75 bilionu Kč). Tato částka ale nebude stačit, loni v říjnu se tak eurozóna dohodla, že poskytne spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) Aténám druhý záchranný balík - tentokrát za 130 miliard eur (přibližně 3,25 bilionu Kč). Řecku by bez nového úvěru hrozil už v březnu bankrot. V polovině března totiž budou muset Atény splatit dluh 14,5 miliardy eur a bez druhého balíku od MMF a EU by nebyly schopné své závazky splnit.