130 miliard eur přinese jen dočasný klid. Problémy Řecka nevyřeší!

Praha - Schválení druhého záchranného balíku úvěrů Řecku ve výši 130 miliard eur přinese na trhy dočasné uklidnění, problémy zadluženého Řecka ale nevyřeší. Shodli se na tom analytici oslovení agenturou Mediafax.

"I když vše půjde, jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 procent HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem, byť řízeným, a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF," konstatoval ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Daleko pravděpodobnější je podle něj méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů. "Současně lze dnes těžko věřit strukturálním reformám a sázet na relativně vysoká tempa růstu v letech 2015-2020. Negativní scénář připravila také zpráva MMF a ECB a podle Financial Times počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 procent HDP, blízko dnešních úrovní, a potřebovali půjčit až 245 miliard eur," doplnil Bureš.

Přes všechny problémy podle něj ale platí, že pokud druhý řecký balík zabrání březnovému neřízenému bankrotu země, měl by přinést trhům dočasnou úlevu.

"Je to určitě dobrá zpráva pro Řecko, které tím získává nové zdroje a zároveň umaže významnou část dluhu vůči soukromým věřitelům. To však vůbec neznamená konec řecké dluhové krize, ale je to vlastně jen nákup dalšího času pro Řecko. Teprve uvidíme, jak jej země dokáže využít. A také teprve uvidíme, jak a zda vůbec se bude zemím EU dařit kontrolovat plnění cílů, které před Řeckem stojí. Řecko stojí před hlubokými strukturálními změnami, které vyžadují značné úsilí i peníze. Peníze už jsou, teď už zbývají ´jen´ činy," konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek.

"Dohoda znamená, že se minimálně odsouvá neřízený bankrot Řecka, což trhy samozřejmě hodnotí příznivě. Problémem však je samotná podstata dohody, tedy cíl snížení poměru řeckého dluhu k HDP na 120,5 procenta v roce 2020. I tak je tato hodnota příliš vysoká a je velkou otázkou, jestli pak bude Řecko schopné financovat se na trhu," varuje analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Podle něj problémy půjde vystopovat už v následujících týdnech a měsících. Řecko čekají volby, které mohou vynést k moci strany, jejichž programem nemusí být pokračování úsporných opatření. "V takovém případě by hrozba řeckého bankrotu opět vzrostla, protože ostatní státy EMU by svoji finanční pomoc pravděpodobně zastavily. I v případě, že Řecko bude pokračovat v nastolených reformách, pokles jeho ekonomické výkonnosti může způsobit, že fiskální cíle stejně nedodrží. Dohoda ministrů financí zemí EMU tak sice může přinést dočasné uklidnění, situaci Řecka ale nejspíš bohužel definitivně nevyřeší," doplnil Dřímal.

"Pomohl první balíček Řecku? Nepomohl. Dnes je tam, kde bylo před rokem, s tím rozdílem, že EU je chudší o 110 miliard eur. Dnes dostalo Řecko dalších 130 miliard - takže kde asi bude za rok? Tam, kde dneska, tedy před neřízeným bankrotem, jen Evropa bude chudší o svých 130 miliard eur," poznamenala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

"A ještě jeden rozdíl tu bude. Řecko už dnes klesá o sedm procent, za rok to bude ještě o mnohem víc. Fakticky totiž Řecko už během posledního roku zbankrotovalo třikrát, jelikož už třikrát škrtlo část svého dluhu. A bankrot je škrtnutí dluhu, jen politici používají nesprávná pojmenování pro fakt, že Řecko už zbankrotovalo," doplnila Šichtařová.

"Řecko a eurozóna opět na chvíli, a na poslední chvíli, nalezly řešení ze složité situace. Klíčové otázky jsou, zda to bude stačit, respektive na jak dlouho. Cesta k záchraně teoreticky existuje, eurozóna a MMF hodily zemi záchranné lano. Jde ovšem o velmi náročný úkol. Řecko po tomto laně musí přejít přes hlubokou propast a nemůže si dovolit ani jeden chybný krok. Na cestě přitom číhá celá řada úskalí," okomentoval výsledek jednání David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

"Složitost jednání k druhé záchraně Řecka ukazuje, že jde patrně o poslední pokus. O to více bude nyní důležité sledovat, jak Řecko plní všechny úkoly, které dostalo, a jak se daří resuscitovat ekonomiku zdecimovanou dlouholetým pohodlným životem na dluh, nebo z dotací EU, a následnou tvrdou fiskální restrikcí. Nicméně vzhledem k tomu, že v soukromých rukou zůstává již relativně malý objem řeckých dluhopisů, a poměrně nevýznamný je objem CDS vypsaných na řecké dluhopisy, klesá význam řeckého faktoru pro finanční trhy. Minimálně na několik dalších měsíců je situace v Řecku zažehnána, poté už by ani bankrot země neznamenal pro zbytek světa katastrofu. Jen by se nesměla nákaza přenést na Itálii a Španělsko," upozornil Marek.

Ministři financí zemí eurozóny schválili Řecku v noci na úterý druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných zhruba 160 procent. Bez nových úvěrů by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 6 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 12 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 12 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 14 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy