130 miliard eur přinese jen dočasný klid. Problémy Řecka nevyřeší!

Praha - Schválení druhého záchranného balíku úvěrů Řecku ve výši 130 miliard eur přinese na trhy dočasné uklidnění, problémy zadluženého Řecka ale nevyřeší. Shodli se na tom analytici oslovení agenturou Mediafax.

"I když vše půjde, jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 procent HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem, byť řízeným, a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF," konstatoval ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Daleko pravděpodobnější je podle něj méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů. "Současně lze dnes těžko věřit strukturálním reformám a sázet na relativně vysoká tempa růstu v letech 2015-2020. Negativní scénář připravila také zpráva MMF a ECB a podle Financial Times počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 procent HDP, blízko dnešních úrovní, a potřebovali půjčit až 245 miliard eur," doplnil Bureš.

Přes všechny problémy podle něj ale platí, že pokud druhý řecký balík zabrání březnovému neřízenému bankrotu země, měl by přinést trhům dočasnou úlevu.

"Je to určitě dobrá zpráva pro Řecko, které tím získává nové zdroje a zároveň umaže významnou část dluhu vůči soukromým věřitelům. To však vůbec neznamená konec řecké dluhové krize, ale je to vlastně jen nákup dalšího času pro Řecko. Teprve uvidíme, jak jej země dokáže využít. A také teprve uvidíme, jak a zda vůbec se bude zemím EU dařit kontrolovat plnění cílů, které před Řeckem stojí. Řecko stojí před hlubokými strukturálními změnami, které vyžadují značné úsilí i peníze. Peníze už jsou, teď už zbývají ´jen´ činy," konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek.

"Dohoda znamená, že se minimálně odsouvá neřízený bankrot Řecka, což trhy samozřejmě hodnotí příznivě. Problémem však je samotná podstata dohody, tedy cíl snížení poměru řeckého dluhu k HDP na 120,5 procenta v roce 2020. I tak je tato hodnota příliš vysoká a je velkou otázkou, jestli pak bude Řecko schopné financovat se na trhu," varuje analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Podle něj problémy půjde vystopovat už v následujících týdnech a měsících. Řecko čekají volby, které mohou vynést k moci strany, jejichž programem nemusí být pokračování úsporných opatření. "V takovém případě by hrozba řeckého bankrotu opět vzrostla, protože ostatní státy EMU by svoji finanční pomoc pravděpodobně zastavily. I v případě, že Řecko bude pokračovat v nastolených reformách, pokles jeho ekonomické výkonnosti může způsobit, že fiskální cíle stejně nedodrží. Dohoda ministrů financí zemí EMU tak sice může přinést dočasné uklidnění, situaci Řecka ale nejspíš bohužel definitivně nevyřeší," doplnil Dřímal.

"Pomohl první balíček Řecku? Nepomohl. Dnes je tam, kde bylo před rokem, s tím rozdílem, že EU je chudší o 110 miliard eur. Dnes dostalo Řecko dalších 130 miliard - takže kde asi bude za rok? Tam, kde dneska, tedy před neřízeným bankrotem, jen Evropa bude chudší o svých 130 miliard eur," poznamenala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

"A ještě jeden rozdíl tu bude. Řecko už dnes klesá o sedm procent, za rok to bude ještě o mnohem víc. Fakticky totiž Řecko už během posledního roku zbankrotovalo třikrát, jelikož už třikrát škrtlo část svého dluhu. A bankrot je škrtnutí dluhu, jen politici používají nesprávná pojmenování pro fakt, že Řecko už zbankrotovalo," doplnila Šichtařová.

"Řecko a eurozóna opět na chvíli, a na poslední chvíli, nalezly řešení ze složité situace. Klíčové otázky jsou, zda to bude stačit, respektive na jak dlouho. Cesta k záchraně teoreticky existuje, eurozóna a MMF hodily zemi záchranné lano. Jde ovšem o velmi náročný úkol. Řecko po tomto laně musí přejít přes hlubokou propast a nemůže si dovolit ani jeden chybný krok. Na cestě přitom číhá celá řada úskalí," okomentoval výsledek jednání David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

"Složitost jednání k druhé záchraně Řecka ukazuje, že jde patrně o poslední pokus. O to více bude nyní důležité sledovat, jak Řecko plní všechny úkoly, které dostalo, a jak se daří resuscitovat ekonomiku zdecimovanou dlouholetým pohodlným životem na dluh, nebo z dotací EU, a následnou tvrdou fiskální restrikcí. Nicméně vzhledem k tomu, že v soukromých rukou zůstává již relativně malý objem řeckých dluhopisů, a poměrně nevýznamný je objem CDS vypsaných na řecké dluhopisy, klesá význam řeckého faktoru pro finanční trhy. Minimálně na několik dalších měsíců je situace v Řecku zažehnána, poté už by ani bankrot země neznamenal pro zbytek světa katastrofu. Jen by se nesměla nákaza přenést na Itálii a Španělsko," upozornil Marek.

Ministři financí zemí eurozóny schválili Řecku v noci na úterý druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných zhruba 160 procent. Bez nových úvěrů by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot.

Související

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy