Praha - Schválení druhého záchranného balíku úvěrů Řecku ve výši 130 miliard eur přinese na trhy dočasné uklidnění, problémy zadluženého Řecka ale nevyřeší. Shodli se na tom analytici oslovení agenturou Mediafax.
"I když vše půjde, jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 procent HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem, byť řízeným, a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF," konstatoval ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Daleko pravděpodobnější je podle něj méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů. "Současně lze dnes těžko věřit strukturálním reformám a sázet na relativně vysoká tempa růstu v letech 2015-2020. Negativní scénář připravila také zpráva MMF a ECB a podle Financial Times počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 procent HDP, blízko dnešních úrovní, a potřebovali půjčit až 245 miliard eur," doplnil Bureš.
Přes všechny problémy podle něj ale platí, že pokud druhý řecký balík zabrání březnovému neřízenému bankrotu země, měl by přinést trhům dočasnou úlevu.
"Je to určitě dobrá zpráva pro Řecko, které tím získává nové zdroje a zároveň umaže významnou část dluhu vůči soukromým věřitelům. To však vůbec neznamená konec řecké dluhové krize, ale je to vlastně jen nákup dalšího času pro Řecko. Teprve uvidíme, jak jej země dokáže využít. A také teprve uvidíme, jak a zda vůbec se bude zemím EU dařit kontrolovat plnění cílů, které před Řeckem stojí. Řecko stojí před hlubokými strukturálními změnami, které vyžadují značné úsilí i peníze. Peníze už jsou, teď už zbývají ´jen´ činy," konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek.
"Dohoda znamená, že se minimálně odsouvá neřízený bankrot Řecka, což trhy samozřejmě hodnotí příznivě. Problémem však je samotná podstata dohody, tedy cíl snížení poměru řeckého dluhu k HDP na 120,5 procenta v roce 2020. I tak je tato hodnota příliš vysoká a je velkou otázkou, jestli pak bude Řecko schopné financovat se na trhu," varuje analytik Komerční banky Marek Dřímal.
Podle něj problémy půjde vystopovat už v následujících týdnech a měsících. Řecko čekají volby, které mohou vynést k moci strany, jejichž programem nemusí být pokračování úsporných opatření. "V takovém případě by hrozba řeckého bankrotu opět vzrostla, protože ostatní státy EMU by svoji finanční pomoc pravděpodobně zastavily. I v případě, že Řecko bude pokračovat v nastolených reformách, pokles jeho ekonomické výkonnosti může způsobit, že fiskální cíle stejně nedodrží. Dohoda ministrů financí zemí EMU tak sice může přinést dočasné uklidnění, situaci Řecka ale nejspíš bohužel definitivně nevyřeší," doplnil Dřímal.
"Pomohl první balíček Řecku? Nepomohl. Dnes je tam, kde bylo před rokem, s tím rozdílem, že EU je chudší o 110 miliard eur. Dnes dostalo Řecko dalších 130 miliard - takže kde asi bude za rok? Tam, kde dneska, tedy před neřízeným bankrotem, jen Evropa bude chudší o svých 130 miliard eur," poznamenala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
"A ještě jeden rozdíl tu bude. Řecko už dnes klesá o sedm procent, za rok to bude ještě o mnohem víc. Fakticky totiž Řecko už během posledního roku zbankrotovalo třikrát, jelikož už třikrát škrtlo část svého dluhu. A bankrot je škrtnutí dluhu, jen politici používají nesprávná pojmenování pro fakt, že Řecko už zbankrotovalo," doplnila Šichtařová.
"Řecko a eurozóna opět na chvíli, a na poslední chvíli, nalezly řešení ze složité situace. Klíčové otázky jsou, zda to bude stačit, respektive na jak dlouho. Cesta k záchraně teoreticky existuje, eurozóna a MMF hodily zemi záchranné lano. Jde ovšem o velmi náročný úkol. Řecko po tomto laně musí přejít přes hlubokou propast a nemůže si dovolit ani jeden chybný krok. Na cestě přitom číhá celá řada úskalí," okomentoval výsledek jednání David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
"Složitost jednání k druhé záchraně Řecka ukazuje, že jde patrně o poslední pokus. O to více bude nyní důležité sledovat, jak Řecko plní všechny úkoly, které dostalo, a jak se daří resuscitovat ekonomiku zdecimovanou dlouholetým pohodlným životem na dluh, nebo z dotací EU, a následnou tvrdou fiskální restrikcí. Nicméně vzhledem k tomu, že v soukromých rukou zůstává již relativně malý objem řeckých dluhopisů, a poměrně nevýznamný je objem CDS vypsaných na řecké dluhopisy, klesá význam řeckého faktoru pro finanční trhy. Minimálně na několik dalších měsíců je situace v Řecku zažehnána, poté už by ani bankrot země neznamenal pro zbytek světa katastrofu. Jen by se nesměla nákaza přenést na Itálii a Španělsko," upozornil Marek.
Ministři financí zemí eurozóny schválili Řecku v noci na úterý druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných zhruba 160 procent. Bez nových úvěrů by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot.
Související
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák