Švédský návrh řešení požadavků se Klausovi líbí

Praha - Návrh švédského předsednictví na řešení související s požadavkem prezidenta Václava Klause ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy je pro Klause přijatelný. V pátek to oznámil ředitel tiskového odboru Hradu Radim Ochvat.

"Prezident republiky Václav Klaus obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek související s ratifikací Lisabonské smlouvy v České republice. Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," informoval Ochvat.

"Je to konečně vyjádření nějaké konstruktivní podmínky ze strany prezidenta. Vláda ví, jakou cestou má vyjednávat a pokud se tím vyřeší ratifikace dokumentu z naší strany, tak je to dobré," uvedla Šojdrová.

Místopředsedkyně lidovců se také domnívá, že sice riziko na prolomení Benešových dekretů nehrozí, ale připsání České republiky do výjimky bude uklidňujícím prvkem. "Doposud žádné takové nároky nebyly nikdy uznány a podle mě jde pouze o strašení," dodala Šojdrová s tím, že ovšem udělení výjimky nekoliduje s programem KDU-ČSL, a proto s ním strana souhlasí. Šojdrová také upozornila na to, že stejnou výjimku by chtěli aplikovat i Slováci, kteří ovšem už dokončili ratifikační proces, proto na vyjednávání již nemají nárok. "Nicméně mohli by zkomplikovat schvalování výjimky pro Českou republiku," dodala.

"Pan prezident Klaus nemá formálně ani věcně pravdu. Jeho obava z prolomení Benešových dekretů je naprosto falešná a zástupná. Evropská rada a drtivá většina českých právníků již v minulosti konstatovala, že Lisabonská smlouva nezakládá možnost prolomit tyto dekrety," řekl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Prezident podle Lišky zneužil toto téma, aby pro Českou republiku vyjednal výjimku z listiny základních práv občanů Evropské unie, která znamená, že platí jeden standard lidských a občanských práv pro všechny občany unie. "Je dlouhodobým cílem prezidenta Klause, aby Českou republiku vytáhl z integrace Evropské unie a přispěl k rozlomení unie na dvourychlostní Evropu a my zůstali v té druhé rychlosti," dodal.

Jak by měl kompromis vypadat, nastínil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle v pátek poslancům výboru pro evropské záležitosti. Výjimka bude spočívat v malé úpravě textu o výjimkách pro Polsko a Velkou Británii, doplnil by se o slova Česká republika a o čárku.

Prezident touto výjimkou podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy, Česko je poslední zemí EU, která dokument neratifikovala. O výjimce budou jednat šéfové vlád všech členských zemí 29. a 30. listopadu v Lucemburku. 27. října bude o Lisabonské smlouvě rozhodovat také český Ústavní soud, kam podali stížnost na smlouvu někteří senátoři ODS. Prezident nemůže Lisabon ratifikovat dříve, než ÚS rozhodne.

Související

Sebastian Kurz

EU potřebuje novou smlouvu a generační obměnu, tvrdí Kurz

Rakouský kancléř Sebestian Kurz, který je nejmladším evropským lídrem, zastává poměrně tvrdé stanovisko vůči současné podobě a vnitřnímu nastavení Evropské unie. Z rozhovoru, který poskytl pro německé noviny Die Presse, vyplývá, že si rakouský lídr představuje zpřísnění unijních sankcí a kolektivních pravidel, stejně jako například i generační obměnu v Bruselu.

Více souvisejících

lisabonská smlouva Václav Klaus

Aktuálně se děje

před 36 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy