Švédský návrh řešení požadavků se Klausovi líbí

Praha - Návrh švédského předsednictví na řešení související s požadavkem prezidenta Václava Klause ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy je pro Klause přijatelný. V pátek to oznámil ředitel tiskového odboru Hradu Radim Ochvat.

"Prezident republiky Václav Klaus obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek související s ratifikací Lisabonské smlouvy v České republice. Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," informoval Ochvat.

"Je to konečně vyjádření nějaké konstruktivní podmínky ze strany prezidenta. Vláda ví, jakou cestou má vyjednávat a pokud se tím vyřeší ratifikace dokumentu z naší strany, tak je to dobré," uvedla Šojdrová.

Místopředsedkyně lidovců se také domnívá, že sice riziko na prolomení Benešových dekretů nehrozí, ale připsání České republiky do výjimky bude uklidňujícím prvkem. "Doposud žádné takové nároky nebyly nikdy uznány a podle mě jde pouze o strašení," dodala Šojdrová s tím, že ovšem udělení výjimky nekoliduje s programem KDU-ČSL, a proto s ním strana souhlasí. Šojdrová také upozornila na to, že stejnou výjimku by chtěli aplikovat i Slováci, kteří ovšem už dokončili ratifikační proces, proto na vyjednávání již nemají nárok. "Nicméně mohli by zkomplikovat schvalování výjimky pro Českou republiku," dodala.

"Pan prezident Klaus nemá formálně ani věcně pravdu. Jeho obava z prolomení Benešových dekretů je naprosto falešná a zástupná. Evropská rada a drtivá většina českých právníků již v minulosti konstatovala, že Lisabonská smlouva nezakládá možnost prolomit tyto dekrety," řekl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Prezident podle Lišky zneužil toto téma, aby pro Českou republiku vyjednal výjimku z listiny základních práv občanů Evropské unie, která znamená, že platí jeden standard lidských a občanských práv pro všechny občany unie. "Je dlouhodobým cílem prezidenta Klause, aby Českou republiku vytáhl z integrace Evropské unie a přispěl k rozlomení unie na dvourychlostní Evropu a my zůstali v té druhé rychlosti," dodal.

Jak by měl kompromis vypadat, nastínil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle v pátek poslancům výboru pro evropské záležitosti. Výjimka bude spočívat v malé úpravě textu o výjimkách pro Polsko a Velkou Británii, doplnil by se o slova Česká republika a o čárku.

Prezident touto výjimkou podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy, Česko je poslední zemí EU, která dokument neratifikovala. O výjimce budou jednat šéfové vlád všech členských zemí 29. a 30. listopadu v Lucemburku. 27. října bude o Lisabonské smlouvě rozhodovat také český Ústavní soud, kam podali stížnost na smlouvu někteří senátoři ODS. Prezident nemůže Lisabon ratifikovat dříve, než ÚS rozhodne.

Související

Sebastian Kurz

EU potřebuje novou smlouvu a generační obměnu, tvrdí Kurz

Rakouský kancléř Sebestian Kurz, který je nejmladším evropským lídrem, zastává poměrně tvrdé stanovisko vůči současné podobě a vnitřnímu nastavení Evropské unie. Z rozhovoru, který poskytl pro německé noviny Die Presse, vyplývá, že si rakouský lídr představuje zpřísnění unijních sankcí a kolektivních pravidel, stejně jako například i generační obměnu v Bruselu.

Více souvisejících

lisabonská smlouva Václav Klaus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy