Atény - Řecký premiér Antonis Samaras ve čtvrtek oznámil složení nové vlády. Klíčové ministerstvo financí podle očekávání obsadí dosavadní guvernér řecké centrální banky (NBG) Vasilis Rapanos, informuje agentura AFP.
Rapanos, pětašedesátiletý bývalý profesor ekonomie, je jedním z technokratů, kteří ve vládě zasednou. Má ale blízko k socialistům – pracoval jako ekonomický poradce socialistického expremiéra Jorgose Papandrea. V roce 2001, kdy Řecko přijalo euro, pracoval na ministerstvu hospodářství. Ve čtvrtek je v Lucemburku na jednání ministrů financí eurozóny. Novým ministrem zahraničí bude Dimitris Avramopulos, bývalý diplomat a exprimátor Atén, který od loňského listopadu v přechodné řecké vládě vedl ministerstvo obrany.
Rezort obrany bude mít na starost Panos Panagiotopulos, bývalý novinář a exministr práce. Většina z osmnácti nových členů kabinetu by slib měla složit ještě ve čtvrtek kolem sedmé hodiny večer místního času (18.00 SELČ). Samarasova konzervativní Nové demokracie (ND) vyhrála nedělní parlamentní volby. Po třech dnech Samaras oznámil, že je schopen vládu sestavit. Prezident Karolos Papulias ho nato jmenoval premiérem. Hlavním úkolem jednašedesátiletého Samarase je odvrátit bankrot Řecka a udržet ho v eurozóně. Podpoří ho v tom proevropské strany Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) a Demokratická levice (DIMAR), které souhlasí s dohodou s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o záchraně Řecka. Koalice má ve 300členném parlamentu pohodlnou většinu 179 poslanců. Zástupci socialistů a Demokratické levice ale ve vládě nezasedají. Tyto strany do ní vyslaly "nezávislé odborníky" jako je Rapanos. Koalice radikální levice (SYRIZA), která ve volbách skončila těsně druhá, s podmínkami pomoci Řecku nesouhlasí. Řecko až dosud dostalo dva balíčky finanční pomoci – první v roce 2010 ve výši 110 miliard eur, druhý v březnu letošního roku ve výši 130 miliard eur. Nová vláda ve čtvrtek ve svém prvním prohlášení oznámila, že chce revidovat podmínky dohod s Evropskou unií a MMF, aniž by ovšem došlo k ohrožení jeho členství v eurozóně. Chce požádat o prodloužení plnění fiskálních cílů o další dva roky. Úsporná opatření byla tak byla rozložena do čtyř let a ne do dvou roků, jak to požaduje dohoda s EU. Řecko má totiž snížit výdaje státního rozpočtu do roku 2014 o 11,5 miliardy eur (295 miliard korun), což je ekvivalent pěti procent hrubého domácího produktu. Nový kabinet chce tohoto cíle dosáhnout až v roce 2016. Vytvoření nové vlády a její proevropské směřování ocenil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Věřím, že to vysílá jasný signál o řeckém odhodlání dodržet své závazky a zachovat euro," řekl Barroso.
Související
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
Aktuálně se děje
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
12. května 2026 19:01
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
12. května 2026 17:51
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák