Obama se dohodl s Čínou, Indií a Jihoafrickou republikou na klimatické smlouvě

Kodaň - Americký prezident Barack Obama se v pátek na konferenci ke klimatickým změnám v Kodani dohodl s představiteli Číny, Indie a Jihoafrické republiky na klimatické smlouvě. Podle nejmenovaného představitele americké vlády se jedná o "historický krok kupředu", informuje agentura Reuters.

"Žádná země není úplně spokojená s každým prvkem (dohody), ale toto je smysluplný a historický krok kupředu a základ, od kterého dojde k dalšímu pokroku," řekl nejmenovaný úředník s tím, že se nejedná o dokument dostatečně účinný v boji proti klimatickým změnám, ale o "důležitý první krok".

Na této dohodě se Obama dohodl s čínským premiérem Wen Ťia-paem, indickým premiérem Manmóhanem Singhem a jihoafrickým prezidentem Jacobem Zumou. K této dohodě, která údajně zatím nemá podporu všech 193 zemí OSN, se připojila i Brazílie.

Obama k této dohodě uvedl, že smlouva není závazná, ale přinutí jednotlivé země alespoň vytyčit své plány na snížení emisí skleníkových plynů. Podle něj je dohoda mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi základem pro boj s globálním oteplováním v budoucnu.

"Musíme toho ještě ale hodně udělat," řekl Obama a dodal, že k dosažení závazné dohody bude třeba mezi bohatými a chudými zeměmi vybudovat více důvěry.

Právě podpora Číny, největšího znečišťovatele ovzduší na světě, a dalších rychle se rozvíjejících ekonomik jako je Indie je klíčová pro uzavření jakékoli dohody. Jeden z hlavních čínských vyjednavačů na kodaňské konferenci Sie Čen-chua řekl, že páteční výsledky jednání summitu mají pozitivní výsledky a že všichni by "měli být spokojení".

Účast amerického prezidenta byla na klimatickém summitu dlouho očekávaná. Obama v Kodani vyzval, aby státy OSN o zastavení globálního oteplování jen nemluvily, ale pro to i něco udělaly. "Skončil čas řečí," prohlásil Obama.

Podle Obamy musí světoví lídři uzavřít klimatickou dohodu, i když nebude perfektní. Pokud se klimatickou dohodu nepodaří uzavřít ani po dvou týdnech jednání v Kodani, výsledkem bude to podle Obamy krok zpět.

Krátce po zveřejnění informací o Obamově dohodě francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že všechny země, které se účastní konference OSN v Kodani, se shodly na dohodě k boji s klimatickými změnami.

Podle této dohody všechny země včetně Číny předloží v lednu 2010 plány na omezení emisí oxidu uhličitého. Všechny země se také zavázaly poskytnout rozvojovým zemím každý rok částku 100 miliard dolarů na pomoc k potlačení důsledků klimatický změn.

Dvoutýdenní summit OSN začal v pondělí 7. prosince a oficiálně měl skončit v pátek 18. prosince v 18.00 hodin SEČ, jednání politiků a vyjednávacích týmů ale pokračovala dál.

Související

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

Více souvisejících

Barack Obama Ekologie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno před 1 hodinou

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 2 hodinami

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 7 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit

Elysejský palác v neděli oficiálně přivítal zprávu z Kremlu, podle které je ruský prezident Vladimir Putin ochoten usednout k jednacímu stolu se svým francouzským protějškem. Tato zpráva přichází po dlouhém období ticha a mohla by znamenat zásadní posun v evropské bezpečnostní architektuře.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy