Generální tajemník NATO odsoudil útoky na civilisty v Sýrii

Prohlubování spolupráce aliance a Evropské unie dělalo starosti Miku Turnerovi, vedoucímu americké delegace. Rasmussen ho ujistil, že NATO může na takovém partnerství jedině vydělat.

"Nevidím rozpor mezi zesílenou obranou unie a stabilní pozicí NATO, naopak, to nás posílí také, pokud posílí obranná spolupráce uvnitř Evropy. Samozřejmě je důležité efektivně využívat zdroje a neplýtvat penězi daňových poplatníků. Měli bychom se shodnout na určité dělbě práce, uvedu vám funkční příklad. Evropští spojenci se zavázali k doplňovaní paliva za letu, což je poučením z libyjské operace, kde tyto kapacity byly nedostatečné. Unie ten problém vyřeší sama," odpověděl generální tajemník na americké obavy.

Dalším velkým tématem byl konflikt v Sýrii, při kterém umírá civilní obyvatelstvo při boji, který vedou opoziční síly s oficiální vládou prezidenta Bašára Asada. Delegáti chtěli vědět, proč NATO nezasáhne, jako to učinilo v Libyi.

"V Libyi jsme měli silný mandát OSN, podporu ostatních zemí v regionu, ale po našem zásahu v Sýrii nikdo nevolá, ani země v regionu, ani opozice v Sýrii. Vojenský zásah tedy asi není řešení, řešení je politická cesta, ale Rada bezpečnosti zatím v tomto směru neuspěla. Je to nebezpečný signál Sýrii. Můžeme pomoci s humanitární podporou, s uprchlíky do Jordánu. Také uděláme, co můžeme, abychom chránili našeho spojence Turecko," řekl. Rasmussen rozhodně prohlásil, že útoky na civilisty odsuzuje a je to pro něj nepřípustné.

Doplnil, že aliance může být nápomocná při konsolidaci opozice a ocenil nedělní dohodu, kterou roztříštěná syrská opozice podepsala, a která směřuje k vytvoření její jednoty.

Rasmussen musel odrazit také rozhněvaný dotaz ruského delegáta, který chtěl ujištění, že alianční rakety Rusko neohrozí. "Ruské obavy bereme velmi vážně, to vás ujišťuji. Ale naši experti říkali mnohokrát těm ruským, že alianční raketový systém není koncipován tak, aby Rusko ohrožoval. Politicky nemáme pochopitelně nejmenší zájem útočit na Rusko a předpokládáme, že Rusko nemá v úmyslu útočit na nás. Roku 1997 jsme se zavázali navzájem, že proti sobě nepoužijeme sílu. Mohu prohlásit, že NATO se tohoto slibu drží," odvětil generální tajemník.

Pozastavil se také nad tématem Gruzie, kde ocenil způsob, jakým se odehrály volby, ale vyjádřil znepokojením na tím, že jsou tam zatýkáni političtí oponenti. "Nechci se vměšovat do gruzínské justice, ale soudní procesy nesmí být podkopávány politickými vlivy," vyslal Rasmussen vzkaz.

Na shromáždění byl přítomen i prezident Gruzie Michail Saakašvili, aby přednesl argumenty pro přijetí jeho země do NATO. Na Rasmussenovy výtky přímo nereagoval, naopak tvrdil, že volby i předání moci v Gruzii ukazují, že tamní mladá demokracie vyzrála. "Přicházím ze země, kde jsem sám členem opozice, žijeme ve smíru, ctíme přání voličů: Gruzie chce završit budování nového státu vstupem do NATO. Nechceme politiku převratů, chceme dokázat celému světu, že každý, kdo bude demokraticky zvolen, bude zodpovědný za své skutky. Jsme připraveni naplňovat vysoké standardy západní společnosti," tvrdil prezident, jehož strana v letošních parlamentních volbách prohrála.

Poděkoval pozorovatelům z NATO, že na volby v Gruzii dohlíželi. "Nejde o to, že uspořádáte jedny volby, ale že po nich budou další a další. Viděli jste, že se snažíme sloužit našim občanům. Naše soudy chrání zákony a dodržují práva etnických menšin. Veřejné instituce nesmí být zneužívány pro soukromý zisk. Potřebujeme svobodná média a občanskou společnost, které budou hlídat politiky," vyložil Saakašvili.

Akce 58. Parlamentní shromáždění NATO se v Praze koná od pátku 9. listopadu, v pondělí končí. Hlavní jednacími body jsou postup aliance v krizi v Sýrii, situace na Ukrajině, rekonstrukce Afghánistánu či přistoupení nových států. Mezi kandidáty figurují Gruzie, Makedonie, Černá Hora a Bosna a Hercegovina.

Zástupci NATO zavítali do Prahy po deseti letech. Naposledy se kongres konal v České republice na podzim 2002, kdy šéfové Severoatlantické aliance pozvali ke vstupu Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Parlamentní shromáždění má poradní charakter, sdružuje poslance a senátory členských zemí a cílem je kritická debata mezi členy NATO i partnerskými zeměmi. Delegáti mají hovořit o národních zájmech a včleňovat je do mezinárodní alianční perspektivy a strategie. Před delegáty předstupuje generální tajemník NATO a reaguje na jejich dotazy.