Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Teherán se nyní snaží proměnit tento strategický bod ve svůj nejmocnější nástroj tlaku. Průliv by se mohl stát zdrojem miliardových ročních příjmů a zároveň pákou na světové hospodářství. Ačkoliv Írán v minulosti často hrozil uzavřením této cesty v případě útoku, málokdo očekával, že k tomu skutečně dojde. Ukázalo se však, že narušení obchodních toků je velmi efektivní.

Rozsah dopadů na světový obchod zřejmě povzbudil ambice Teheránu, který chce svůj vliv proměnit v něco trvalejšího. Lodní doprava v této oblasti se kvůli íránským útokům téměř zastavila. To vyvolalo zmatek na energetických trzích a donutilo i vzdálené země přijímat nouzová opatření k zajištění paliv. Íránská strategie se ukázala jako překvapivě úspěšná a levná.

Podle analytiků z Bloomberg Economics je Írán zaskočen tím, jak snadno lze držet globální ekonomiku jako rukojmí. Jedním z ponaučení z probíhajícího konfliktu je objev této nové páky, kterou bude země pravděpodobně využívat i v budoucnu. Součástí tohoto plánu je snaha o monetizaci kontroly nad průlivem. Washington si je tohoto rizika velmi dobře vědom a varuje před ním.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že jednou z hlavních výzev po válce bude snaha Teheránu zavést systém poplatků. Označil to za nelegální, nepřijatelné a nebezpečné pro celý svět. Ministři zahraničí zemí G7 na setkání ve Francii zdůraznili, že je naprosto nezbytné obnovit bezpečnou a bezplatnou svobodu plavby. Strategická váha průlivu v íránské politice stále roste.

Modžtaba Chameneí ve svém prvním projevu v roli nového nejvyššího vůdce prohlásil, že možnost blokování vodní cesty musí být využívána i nadále. V předchozích jednáních se USA se Írán soustředil hlavně na zrušení sankcí a právo na jaderné technologie. Nyní však dává najevo, že svou kontrolu nad Hormuzem hodlá formalizovat. Íránští zákonodárci už zvažují zákon o zavedení mýtného.

Tento nový režim by Teheránu umožnil uvalit námořní omezení na své protivníky. Přístup k jedné z nejdůležitějších tras světa by tak byl přímo vázán na geopolitické spory. Odborníci na mezinárodní právo však upozorňují, že vybírání tranzitních poplatků je porušením pravidel. Pro takové kroky v mezinárodním průlivu, jako je Hormuz, neexistuje podle nich žádný právní základ.

Hormuzským průlivem procházejí územní vody Íránu i Ománu, ale jako mezinárodní cesta podléhá právu tranzitního průjezdu. To umožňuje nerušenou hladinovou i leteckou dopravu všem státům. Tato pravidla definuje Úmluva OSN o mořském právu. Přestože Írán ani USA nejsou jejími smluvními stranami, většina principů je považována za obecně uznávané mezinárodní zvykové právo.

V historii existuje jen málo příkladů, kdy stát úspěšně zpoplatnil průjezd mezinárodním průlivem. V 19. století se o to pokusilo Dánsko, ale po protestech ostatních států od těchto poplatků navždy upustilo. To však Íránu nebrání v prozkoumávání toho, jak lukrativní by takový systém mohl být. Podle výpočtů by příjmy z průlivu mohly konkurovat výdělkům z Suezského průplavu.

Denně průlivem běžně projde asi 20 milionů barelů ropy, což odpovídá deseti velkým tankerům. Pokud by se za každý tanker platil poplatek 2 miliony dolarů, měsíční příjem z ropy by činil 600 milionů dolarů. Po započtení zásilek zkapalněného plynu by se částka mohla vyšplhat přes 800 milionů dolarů. To představuje významnou část íránských příjmů z exportu ropy.

Snaha o zpeněžení průlivu je poháněna také ekonomickým tlakem a sankcemi, kterým Írán čelí. Teherán vidí v poplatcích za průjezd snadný způsob, jak kompenzovat omezený přístup na světové trhy. Oficiálně Írán tvrdí, že průliv zůstává otevřený, ale pouze pro nehostilná plavidla. Ta se však musí koordinovat s íránskými úřady, jak bylo sděleno Radě bezpečnosti OSN.

V praxi už Teherán zřejmě testuje kontrolovaný systém průjezdu. Data o pohybu lodí ukazují, že některé tankery využívají trasu blíže k íránskému pobřeží. Objevují se zprávy, že někteří operátoři za bezpečný průjezd již zaplatili. Podle informací Lloyd’s List využilo nový koridor více než 20 plavidel a u některých se předpokládá uhrazení poplatku.

Íránské revoluční gardy již zavedly registrační systém pro schválená plavidla. Některé vlády dokonce jednají přímo s Teheránem, aby zajistily bezpečný tranzit pro své tankery.