Nečas na pražském kongresu NATO: Afghánistán zůstává naší prioritou

Představitelé České republiky v pondělí na Parlamentním shromáždění NATO v Praze deklarovali loajalitu země vůči alianci. Premiér Petr Nečas vyslance členských, partnerských i kandidátských států ujistil, že škrty v ekonomice neohrozí české plnění závazků.

"Naší operační prioritou zůstává Afghánistán, příští rok tam ukončí práci náš provinční rekonstrukční tým, pak se soustředíme se na výcvik místních obranných složek. Ctíme princip together in, together out, takže vláda zvažuje, že se bude podílet na rekonstrukci Afghánistánu i v roce 2014," řekl v pondělí Nečas delegátům shromáždění.

Připomněl ovšem, že hlavním cílem české vlády je v současnosti stabilizace veřejných financí. "Uděláme vše proto, aby rozpočtové škrty neměly výraznější dopady na naše strategické a obranné ambice. Od vstupu do NATO byly strategie aliance hybatelem transformace našich národních vojenských sil. Českým cílem pro další období je menší, ale efektivnější armáda," dodal premiér. Na pozdější tiskové konferenci generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že ho Nečas ujistil, že se české prostředky na obranu nebudou v příštím roce snižovat. "Alespoň doufám," doplnil.

Nečas také nadnesl otázku strategie Smart Defence, v rámci které by mohla Česká republika se Slovenskem spolupracovat i ve výcviku vojáků a vojenském vzdělávání. Později by se tyto společné aktivity mohly přenést i na celou Visegrádskou čtyřku. Premiér předpokládá, že se o tom bude bavit s předsedy vlád ostatních zemí čtyřky v prosinci.

Premiér i Miroslava Němcová (ODS), šéfka sněmovny, která na shromáždění také promluvila, se shodli, že je obzvlášť důležité vést debatu s občany a vysvětlit jim důležitost cílů NATO.

"Tím, že nás NATO přijalo, potvrdilo naše hodnotové směřování a bezpečnostní zakotvení. Demokracii si lidé mohou užít jen v mírovém prostředí. I napadená země musí omezit individuální práva svých občanů – válečným konfliktům je proto třeba předcházet. A v tom se NATO osvědčuje. Musíme přesvědčit naše občany o oprávněnosti použití finančním prostředků a nutnosti nepopulárních kroků, jako je vysílání vojáků do zahraničních misí. Zahraniční politika není téma, které by vyhrávalo volby, občany zajímá hospodářská, sociální, důchodová politika. O to větší je odpovědnost politiků, kteří bezpečnost zajišťují," zmínila Němcová.

Akce 58. Parlamentní shromáždění NATO se v Praze koná od pátku 9. listopadu, v pondělí končí. Hlavní jednacími body jsou postup aliance v krizi v Sýrii, situace na Ukrajině, rekonstrukce Afghánistánu či přistoupení nových států. Mezi kandidáty figurují Gruzie, Makedonie, Černá Hora a Bosna a Hercegovina. Česká republika podporuje kandidaturu všech čtyř států.

Předseda shromáždění Karl Lamers v pondělí dodal, že dalšími úkoly NATO, kterým se aliance musí věnovat, je nabídnutí pomoci zemím zapojeným v Arabském jaru. "Svět byl překvapen, když Tunisané volali po svobodě, to byl začátek arabského probuzení. Máme povinnost nabídnout pomoc statečným lidem Tuniska, Egyptu, Libye a dalších. Pokud budeme požádáni o pomoc s procesem transformace, jsme připraveni. Navázali jsme už kontakt s novými politickými partnery v regionu a taznamenali jsme tam samozřejmě i méně pozitivní vývoj, ale změna chce čas, protože demokracie je křehká," řekl svým kolegům.

Zdůraznil, že aliance musí pamatovat na to, že Rusko je pro ni strategickým partnerem a v řešení některých otázek se obě mocenská uskupení vzájemně potřebují. Jako příklady zmínil hrozbu šíření zbraní hromadného ničení, terorismus či problémy v Iránu a ocenil, že se vzájemný dialog obnovil. "Musíme si ale připustit i obavy, které se Ruska týkají. Bojím se, že v Rusku je ohroženo respektování svobody slova, shromažďování, zásady demokracie. Dva roky v pracovním táboře pro dvě matky z Pussy Riot, to opravdu není moje představa demokracie," sdělil Lamers tleskajícímu sálu.

Zástupci NATO zavítali do Prahy po deseti letech. Naposledy se kongres konal v České republice na podzim 2002, kdy šéfové Severoatlantické aliance pozvali ke vstupu Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Parlamentní shromáždění má poradní charakter, sdružuje poslance a senátory členských zemí a cílem je kritická debata mezi členy NATO i partnerskými zeměmi. Delegáti mají hovořit o národních zájmech a včleňovat je do mezinárodní alianční perspektivy a strategie. Před delegáty předstupuje generální tajemník NATO a reaguje na jejich dotazy. Stávající tajemník Anders Rasmussen čelí dotazům zákonodárců v pondělí dopoledne.