Český bojkot Nobelovy cenu míru. Proč?

Václav Klaus se předávání nezúčastní. V říjnu označil udělení Nobelovy ceny za mír Evropské unii za tragický omyl. Česko tak bude mít na ceremonii zastoupení pouze na úrovni velvyslance.

To kritizuje opoziční ČSSD. "Česká vláda se neúčastí znovu zcela zbytečně izoluje a dává najevo, že vůbec nechápe význam naší účasti na mírové integraci Evropy poté, kdy nám to konečně umožnil pád železné opony v roce 1989," uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka.

Udělení Nobelovy ceny za mír Evropské unii má mnoho odpůrců. Kritiku ocenění  vyvolala například čerstvá krize v pásmu Gazy. Přes 50 nositelů ceny, umělců, akademiků a diplomatů se domnívá, že by EU mělo být za její svazky s Izraelem ocenění odebráno. Ve společném dopise se poukazuje zejména na masivní podporu izraelského zbrojení příspěvky do jeho vývojového programu.

Nobelova cena míru je jedna z pěti Nobelových cen, která je udělována osobě nebo organizaci (což cenu míru činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů". Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale norský Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem.

Nobelova cena míru je nejkontroverznější z Nobelových cen a okolo jejího udílení se vždy rozpoutají zuřivé debaty. Kromě sporů o zásluhách nominovaných a oceněných osobností, které jsou běžné u všech ostatních cen, se zde vyskytlo několik případů, kdy ocenění některých konkrétních osob nebo organizací vyvolalo morální pobouření v širší veřejnosti. Asi největší vlna nevola propukla v roce 1994 po ocenění Jásira Arafata, který byl podezírán ze spolupráce s teroristy.