Přestaneme souložit? Krize dramaticky změní chování Evropanů

"Evropané se budou snažit zbytečně neplatit, a proto budou výrobky sdílet a vyměňovat si je, budou provozovat skupinové nákupy, kupovat a prodávat použité zboží, budou si zboží raději pronajímat než kupovat a budou nakupovat přímo u výrobců. Všechny tyto možnosti existují již dnes, ale respondenti nám jasně sdělili, že je mají v úmyslu v budoucnosti využívat ve stále větší míře," řekl novinářům manažer studie Flavien Neuvy.

Evropané budou podle průzkumu utrácet velmi opatrně. Pouze třetina z nich hodlá zvýšit své nákupní výdaje, v roce 2012 jich bylo 54 procent. Podíl Čechů, kteří hodlají zvýšit spotřebu, se pohybuje nad evropským průměrem (39 procent). Více než Češi plánují utrácet Slováci (73 procent) a Rumuni (64 procent). Naopak západní Evropa se do plánů na utrácení tolik nehrne.

Podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit, je i nadále velmi vysoký. Na 40 procent Evropanů hodlá letos zvýšit míru svých úspor proti 31 procentům loni. Čechů chce spořit 37 procent. Výjimkou jsou Španělé a Portugalci, kteří shodně tvrdí, že si za současné krize nemohou dovolit luxus dávat peníze stranou.

V rozvoji alternativního spotřebitelského chování hrají klíčovou úlohu digitální technologie. Na 26 procent Evropanů a 27 procent Čechů se domnívá, že názory na sociálních sítích budou mít na jejich nákupní rozhodování mnohem větší vliv než rady prodavačů nebo reklamy jednotlivých značek.

Nákupy přes internet v příštích letech vzrostou díky novým technologiím, které umožňují nakupování pomocí mobilní techniky. Třetina respondentů (30 procent Čechů) míní, že v budoucnu budou nejčastěji nakupovat prostřednictvím chytrých telefonů nebo tabletů.

V dobách ekonomické krize se chování člověka velmi mění. Příkladem mohou být změny, jimiž lidstvo prošlo během velké krize ve 30. letech minulého století. Ty shrnul ve své knize "Den, kdy došly prachy" Milan Vodička.

Od roku 1929 po čtyři roky sebevražednost každým rokem stoupala. Nejhorší byl rok 1933, kdy kulminovala nezaměstnanost. Teprve v tomto ohledu se dalo podle Vodičky říci, že z toho všeho vyplývá přímý vliv krize na růst sebevražednosti.

Dalším „ověřeným" indikátorem krizového stavu je třeba rtěnkový ukazatel: „Když se ženám daří dobře a mohou si samy vydělávat nebo je snadno zajistí jejich muži, nemusí se snažit vypadat žensky, a tudíž přitažlivě pro opačné pohlaví. Naopak, když nastanou hubené časy, žena se podvědomě dělá atraktivní, aby byla sexy a přitáhla pozornost," vysvětluje v knize belgický profesor Helmut Gaus. Paradoxní ovšem je, že v krizových letech lidé zcela zásadně změnili právě i sexuální chování.

Jednak měli jiné zájmy než sex, protože se potýkali s existenčními starostmi, které spolu s nejistotou fungovaly jako nejspolehlivější antikoncepce. Sex byl pro některé dokonce hrozba. „Držím se od dívek co nejdál, protože se bojím, že bych se mohl zamilovat, a tím bych věci ještě zhoršil," líčil tehdy nemajetný mladík.

Když nezaměstnaní muži nedokázali zabezpečit rodiny, mnohé ženy se také rozhodly, že nebudou plnit manželské povinnosti. V době nejhorší krize bylo podle Vodičky ideálním modelem bezdětné manželství kamarádského střihu a Amerika přišla o tři miliony nenarozených dětí.

Změnil se nejen sex, ale i samotné ženy i muži. V Americe i v Evropě. A to jak těch nejchudších, tak i těch nejmovitějších. Nemajetní strádali a živořili s minimem jídla, často i bez příbytku a zdravotní péče. Byli už před tím chudí a s krizí se to jen prohloubilo a navíc chudých bylo mnohonásobně víc. Ti bohatší se však potýkali s takovým propadem příjmů a ztrátou majetku, že se ze dne na den ocitli společensky ve zcela jiné vrstvě.

(Zdroj: penize.cz)