Jste pořádní sobci, ukázal na Čechy nový průzkum v EU

Studie hodnotí vývoj od roku 1989 v oblastech, jako jsou důvěra v občanskou společnost, smysl pro spravedlnost, sociální sítě, přístup k odlišnostem, solidarita či ochota pomoci. 

Za dobré rámcové podmínky silné soudržnosti považují vědci vyšší míru blahobytu, rovnost příjmů a také rozvoj takzvané znalostní ekonomiky, tedy zúročení znalostí nejen na základě manuální výroby. Přistěhovalectví a globalizace podle studie nejsou žádnou překážkou.

Česko se v rámci celkového hodnocení zařadilo do nižšího průměru. Tuto skupinu vede Estonsko následované Maltou, Polskem a Slovinskem. České republice pak patří páté místo, za kterým zůstaly Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko, Izrael a Kypr.

ČR v rámci své skupiny zaostává v kategoriích, jako jsou národní identifikace, solidarita a ochota pomoci. Lépe se jí naopak daří v oblastech sociálních sítí a přístupu k odlišnostem, kde se výsledky řadí do střední úrovně.

Agentura CVVM v dubnu do svého dotazníku shodou okolností zařadili řadu otázek, které se buď bezprostředně, nebo zprostředkovaně týkaly sociální soudržnosti české společnosti.

Nejvíce dotázaných (36 %) soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s vetšinou lidí. Existují tu však nižší vrstva a společenské špičky a s oběma těmito skupinami má většina lidí málo společného. Jinými slovy, že ve spolešnosti převažují střední vrstvy, od kterých je oddělena jak skupina vyloučených, tak úzká elita.  

Na druhém místě je názor (31 % respondentu), že v naší společnosti stojí proti sobe jen dvě skupiny – obyčejní lidé na jedné straně a nepočetná společenská špička na straně druhé, že tedy naše společnost je výrazně polarizovaná (masa versus elita).

Třetí v pořadí je názor (26 %), že se naše společnost skládá z vyšších, středních a nižších společenských vrstev, které mezi sebou nemají mnoho společného. Tento názor reflektuje reálné rozvrstvení společnosti podle souměřitelných nerovností (podle majetku, příjmu, životní úrovně) včetne určité uzavřenosti vrstev do sebe.

Pouze dvacetina respondentů (5 %) se přiklonila poslednímu k výroku: „Mezi různými skupinami neexistují velké přehrady, člověk se dobře domluví i s lidmi v odlišném sociálním postavení", který je určitým vyjádřením ideálu moderní demokratické společnosti, která je (výkonově) stratifikována, ale zcela otevřená (bez spolecenských přehrad).

(Zdroj: cvvm.cz)