Brusel/Jeruzalém - Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová usiluje o to, aby unijní státy povinně označovaly výrobky pocházející z židovských osad, které Izrael vybudoval na západním břehu Jordánu. Je to v souladu s unijní politikou, která osadnickou politiku Izraele trvale kritizuje. Izraelský deník Haarec dnes napsal, že by se etikety mohly na výrobcích objevit už koncem roku, unie ale toto časové vymezení popřela.
Ashtonová požádala 8. července dopisem několik evropských komisařů o stanovení pravidel pro označování zboží z osad. Uvádí v něm, že "většina členský států nedávno podpořila nebo požádala o stanovení těchto pravidel a o jejich začlenění do evropské legislativy".
Pravidla by prý mohla být zveřejněna do konce roku, což ale unijní zdroje agentuře AFP nepotvrdily. "Prozatím je brzy stanovovat časové limity," řekla mluvčí Ashtonové Maja Kocijancicová. Dopis, z něhož čerpal Haarec, podle jejích slov není oficiální dokument, nýbrž pouze forma interní unijní konzultace.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Jigal Palmor snahu o označování zboží z osad označil za zjevnou diskriminaci Izraele. "Je-li třeba zákazníka informovat o tom, že zboží pochází z kontroverzního území, pak musí unie stanovit univerzální pravidla pro všechna taková území v Evropě a ve zbytku světa. Dát na index jednu zemi nebo jedno území se rovná diskriminaci," řekl.
Unie už loni hovořila o tom, že použije evropskou legislativu i bilaterální dohody proti zboží z osad. Pro povinné označování těchto výrobků se letos znovu vyslovili ministři zahraničí 13 států, mezi nimi William Hague z Británie a Laurent Fabius z Francie.
EU podobně jako USA trvale kritizuje Izrael za to, že odmítá zastavit výstavbu v osadách. Ty leží na území, kde má v budoucnu vzniknout samostatný palestinský stát.
Vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva už v lednu vyzvali Izrael k zastavení osadnických aktivit na západním břehu Jordánu a k zahájení procesu stahování všech židovských osadníků z tohoto okupovaného palestinského území bez předběžných podmínek.
Praxí uplatňovanou na tomto území Izrael porušuje mezinárodní právo, konkrétně čtvrtou ženevskou konvenci, citovaly agentury ze zprávy vyšetřovacího týmu vedeného francouzskou soudkyní Christine Chanetovou, která byla zveřejněna v Ženevě.
Izrael ji v bezprostřední reakci odmítl jako "překroucenou".
Ministerstvo zahraničí Velké Británie například zahrnulo ve své zprávě o stavu lidských práv Izrael mezi země, kde vládne „znepokojivá" situace. V této čtvrtletní zprávě figuruje 28 zemí světa, které se podle Britů dopouští porušování lidských práv. Zpráva uvádí jako příklad poslední válku v pásmu Gazy a násilné nepokoje u hranice s Izraelem, stavbu v židovských osadách a zadržování palestinských výnosů z daní.
Kritizuje ale také palestinskou samosprávu, že násilné protesty nemá dostatečně pod kontrolou, současně však obviňuje Izrael ze zadržování peněz, ze kterých je policie financována. Zpráva o porušování lidských práv v Izraeli byla podle informací serveru European Jewish Press dvakrát delší než zpráva informující o stavu lidských práv v Íránu.
Související
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 1 hodinou
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 1 hodinou
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 2 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 3 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 4 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 5 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Zdroj: Libor Novák