Kaczyński zahynul na cestě do Katyně

Kaczyński právě letěl na pietní akt u příležitosti 70. výročí masakru v Katyni, kde sovětští vojáci postříleli na 22 000 polských důstojníků, intelektuálů a kleriků.

Sověti je zmasakrovali poté, co Německo v roce 1939 obsadilo Polsko. Podle historiků se polští důstojníci dostali do sovětských rukou na základě paktu Molotov - Ribbentrop, který v 30. letech minulého století zajistil krátkodobé spojenectví mezi Adolfem Hitlerem a Josifem Vissarionovičem Stalinem.

Letošní vzpomínkové slavnosti byly prvními v historii, jichž se zúčastnilo současné nejvyšší ruské vedení - na středečním pietním aktu u památníku v Katyni byl společně s polským premiérem Donaldem Tuskem přítomen i jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Sobotního aktu v Katyni se kromě polského prezidenta Kaczyńského a jeho choti Marie měl zúčastnit vicemaršálek Sejmu Jerzy Szmajdziński, šéf Polské národní banky Sławomir Skrzypek, ombudsman Janusz Kochanowski, šéf Institutu národní paměti Janusz Kurtyka, bývalý prezident Polska v exilu v letech 1989 až 1990 Ryszard Kaczorowski a náčelník generálního štábu polské armády Francizsek Gagor.

Prezidenta doprovázeli i představitelé církve, novináři a pozůstalí obětí katyňského masakru.

Polské sdělovací prostředky v prvních reakcích na sobotní tragédii hovoří o "nové Katyni".

"Zemřela elita Polska," prohlásil první polský postkomunistický prezident, nositel Nobelovy ceny za mír Lech Walesa.

Polsko kromě hlavy státu přišlo také o nejvyšší velení své armády - společně s prezidentem zahynul i náčelník generálního štábu.

Letoun Tupolev Tu-154 havaroval po několika nezdařených pokusech o přistání poblíž vojenského letiště ve Smolensku. Viditelnost zhoršovala hustá mlha.

Ruské úřady na základě prvních informací z vyšetřování tragédie, při níž přišlo o život 132 lidí, uvedla, že jejím viníkem může být pilot polského prezidentského speciálu.

"Pilotovi bylo doporučeno, aby přistál v Minsku, ale on se rozhodl přistát ve Smolensku," uvedl mluvčí vlády smolenské oblasti Andrej Jevsejenkov.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci na tragédii ustanovil zvláštní vyšetřovací komisi, která se bude zabývat jejími příčinami. Šéfem komise bude ruský premiér Vladimir Putin.

Je ale velmi pravděpodobné, že Poláci si s ohledem na minulostí zatížené polsko-ruské vztahy ustanoví vlastní vyšetřovací komisi. Ta by měla především vyloučit spekulace, které se bezprostředně po nehodě objevily, zejména ty, které se zabývaly možností, že polský prezidentský speciál byl sestřelen.

Lech Kaczyński se narodil 18. června 1949 ve Varšavě. Byl ženatý, měl dceru a vnoučata. Polská veřejnost znala Lecha i jeho o pár minut starší jednovaječné dvojče Jaroslawa, který byl polským premiérem, už od jejich dětství. Ztvárnili totiž hlavní role v populárním dětském filmu Dva, kteří ukradli měsíc.

Oba se od mládí angažovali v protikomunistickém hnutí, Lech byl mimo jiné u založení legendárního odborového svazu Solidarita.

Lech Kaczyński vystudoval práva na Varšavské univerzitě a od roku 1971 byl asistentem na katedře pracovního práva v Gdaňsku. V letech 1989-1991 byl senátorem, od roku 1991 do roku 1993 poslancem Sejmu.

Do „velké“ politiky chtěl zasáhnout už v roce 1990, poté co s bratrem založili politickou stranu Dohoda. To jim ale vyneslo pouze obvinění ze štěpení Solidarity. Přesto v roce 1991 působil jako poradce v kanceláři prezidenta Walesy a o rok později byl jmenován předsedou polského Nejvyššího kontrolního úřadu. V této funkci působil tři roky. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, z předvolebního klání však odstoupil.

V letech 2000 až 2001 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Jerzyho Buzka. V té době spoluzakládá stranu Právo a spravedlnost (PiS), jíž byl až do roku 2003 předsedou.

Kaczyński měl zkušenost i s regionální politikou – v letech 2002 až 2005 byl primátorem Varšavy.

Prezidentem Polska se stal v říjnu 2005, když v druhém kole voleb porazil Donalda Tuska, nynějšího polského premiéra. V té době podle polských médií jejich rivalita přerostla do averze. Ostré slovní přestřelky Kaczyńského s Tuskem se staly kořením polské politické scény.

Jako prezident Kaczyński reprezentoval konzervativní Polsko, které dbá na dodržování tradičních hodnot. Ve své předvolební kampani sliboval boj proti mocensko-oligarchickým vazbám a proti vlivu lidí spjatých s minulým režimem. Polsko by podle něj mělo klást větší důraz na národní, katolické a rodinné hodnoty.

V účtování s minulostí uměl být naprosto nekompromisní. Dokázal to i v případě Lecha Walesy, který byl obviněn ze spolupráce s komunistickou tajnou policií. Prezident se jednoznačně postavil na stranu historiků, kteří kontroverzní důkazy o „agentu Bolkovi“, jak zní údajně Walesovo krycí jméno, zveřejnili.

V zahraniční politice se Kaczyński snažil hájit polské zájmy proti Rusku i Německu a také v rámci Evropské unie. Moskvě tak například ztížil zahájení jednání o smlouvě s EU, Berlín zase musel při jakékoli zmínce o vyhnání nebo uprchlících počítat s tím, že se vždy ozval hlas z varšavského prezidentského paláce.

Na ostré výpady musela být připravena i každá předsednická země EU. Česko ale bylo výjimkou - ostrý odpor proti Lisabonské smlouvě, v němž se Kaczyński spojil s českým prezidentem Václavem Klause, zajistil Praze určité "hájení".