Padne Merkelová? V Německu jde do tuhého. Nedělní volby rozhodnou

Favoritem je podle průzkumů vládní konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, otevřené ale zůstává, s kým bude moci vytvořit koalici. Rozhodující úlohu nejspíš sehraje výsledek koaličních liberálů (FDP), kterým hrozí vypadnutí ze Spolkového sněmu, a eurokritické Alternativy pro Německo (AfD), jež naopak těsně před hlasováním atakuje pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory.Merkelová vládne Německu od roku 2005 a zemi bez větších škod provedla světovou finanční krizí na konci minulého desetiletí i současnými turbulencemi v eurozóně. Navzdory jim německá ekonomika v posledních letech rostla, kabinetu se dařilo snižovat zadlužování státu a udržovat nízkou nezaměstnanost. Dominantní roli hraje Spolková republika i na evropské politické scéně, kde Merkelová do značné míry udávala tón.Všechno to jsou důvody, proč si kancléřka doma dlouhodobě drží vysokou popularitu a většina Němců si přeje, aby zemi vedla nadále - a to i velká část voličů opozice. Právě tento "kancléřský bonus" může sehrát klíčovou úlohu při rozhodování, komu hodí své hlasy nerozhodnutí voliči. Těch je podle odhadů stále téměř třetina z celkových téměř 62 milionů Němců oprávněných hlasovat a jejich volba může vzhledem k těsným prognózám nakonec určit, na čí stranu se přikloní volební štěstěna.Ještě před několika týdny vše nasvědčovalo tomu, že Německu bude dál vládnout "černo-žlutá" koalice CDU/CSU a FDP. Preference kancléřčiných konzervativců se držely nad 40 procenty a i nízká podpora pro liberály zajišťovala středopravé koalici náskok před nevýrazným opozičním táborem. V závěru kampaně se však síly vyrovnaly a pokračování stávající vládní sestavy je tak nejisté - zejména kvůli FDP balancující blízko kritické pětiprocentní hranice.Dnes zveřejněný nový průzkum předpovídal CDU/CSU zisk 40 procent hlasů a FDP by dostala pět procent. Měly by tak stejně jako opoziční trojblok sociálních demokratů (SPD; 26 procent), Zelených (deset procent) a Levice (devět procent). SPD a Zelení však spolupráci s postkomunisty vylučují, a tak se jako nejpravděpodobnější jeví dohoda dvou nejsilnějších uskupení CDU/CSU a SPD na takzvané velké koalici.Její pravděpodobnost zvyšuje i to, že řady poslanců Spolkového sněmu může rozšířit nová strana. AfD, která prosazuje odchod Německa z eurozóny a návrat k marce, těží z nechuti části Němců k další pomoci Berlína zadluženým evropským státům a sbírá protestní hlasy voličů zklamaných vládními stranami.V předvolebních průzkumech se němečtí eurokritici pohybují okolo čtyř procent hlasů, ve čtvrteční anketě agentury INSA ale dosáhli na kýženou pětiprocentní laťku. Pokud se AfD dostane do parlamentu, je většina pro CDU/CSU a FDP vyloučená, nedostane-li se, může je připravit o důležitá procenta hlasů. Její koaliční potenciál je ale minimální.Konzervativci a sociální demokraté spolu naposledy vládli v letech 2005 až 2009 v prvním kancléřském období Merkelové. Šéfka CDU by se podle zákulisních informací obnovení "černo-červené" koalice nebránila; dělat levicové kompromisy s SPD jí v minulosti nedělalo větší potíže. Otázkou je, jak ochotně půjde do tohoto "sňatku z rozumu" SPD. Ta si ještě dobře pamatuje výprask od voličů ve volbách v roce 2009, které pro ni skončily nejhorším výsledkem v poválečných dějinách. Volební lídr strany Peer Steinbrück svou účast v další vládě pod Merkelovou už předem vyloučil.Pokud kancléřka potřetí stane v čele spolkového kabinetu, zařadí se k německým politickým velikánům Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. Celkem se bude v neděli o přízeň voličů ucházet 34 stran, ve všech 16 spolkových zemích ale kandiduje jen desítka formací. V západoněmeckém Hesensku se budou souběžně konat volby do tamního regionálního parlamentu.