Protiislámské plakáty musí pryč. Miss Belgie naštvala návrháře

Módní guru žaloval organizaci Ženy proti islámu, která dosud bojovala proti islamizaci i s pomocí Louboutinových bot. Ty má na sobě na plakátech s heslem "Svoboda, nebo islám" Miss Belgie 1991 Anke Van Dermeerschová, dnes 41letá poslankyně za krajně pravicovou stranu Vlámský zájem.

Vidět byly kromě bot jen dlouhé nohy zákonodárkyně, a to prakticky celé. Nohy byly v různých úrovních opatřeny popisky, které vyjadřují takovou míru pohoršení, jakou údajně u muslimů vyvolává zahalení noh do dané výšky. U bot byl popisek "v souladu s právem šaría", zatímco těsně pod hýžděmi, pod poodhrnutou minisukní, stálo "ukamenování".

Louboutin se u soudu domohl odstranění plakátů do 24 hodin. Návrhář tvrdil, že plakáty špiní jeho image.

Islám je velmi silným náboženstvím, které prostupuje nejen soukromou, ale i veřejnou sférou, soudnictvím, kulturou i ekonomikou. Některé islámské země vůbec nepřijaly západní systém soudního práva a podřizují veškerý svůj život podrobnému souboru předpisů zv. šaríja (Saudská Arábie, Írán, Oman, Jemen, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Irák, Libanon, Egypt, aj.). Naopak Tunisko, ačkoli je zde islám státním náboženstvím, je velmi tolerantní a patrně nejvíc poznamenáno evropskými zvyklostmi.

V praxi to znamená, že v první skupině zemí jsou islámské předpisy nejen naplňovány, ale i tvrdě kontrolovány náboženskou policií. Ženy musejí chodit zahalené, kromě SAE se tyto předpisy týkají i cizinek: nesmí se na veřejnosti objevit bez doprovodu muže z rodiny. Dodržuje se zákaz kouření a zákaz požívání alkoholu. Ve druhé skupině zemí je většina islámských předpisů pojímána jako dobrovolné rozhodnutí jedince, nicméně tlaky rodiny a okolí jsou velmi silné... Nejliberálnější situace je ve třetí skupině zemí (Tunisko). Musíme si však uvědomit, že ve všech islámských, resp. arabských zemích se nyní projevují tendence směřující k přísnějšímu dodržování islámu.

Ženy musejí od první menstruace chodit zahalené, v různých zemích v různé míře: závoji či šátky různých délek či celá roucha (čador). Žena je podřízena muži, je zdůrazněna její funkce biologická a péče o výchovu dětí, píše server chovani.eu. Tato podřízenost je v některých ortodoxních islámských zemích takřka absolutní, například v Saúdské Arábii není narození dítěte ženského pohlaví ani vpisováno do matrik, je posilována všemi zákonnými prostředky nedůvěra k nezahalené ženě (např. v Íránu ji nesměli ani taxikáři přepravovat), existuje dokonce jakási mravnostní policie, zkoumající chování žen na veřejnosti. Ty, které jsou často viděny samy a po setmění venku, jen s obtížemi hledají ženicha. Je značný rozdíl mezi městem a vesnicí, ve městech již přibývá odvážných žen v kalhotách a sukních.