Jak dál v Británii? Mýtus o zneužívání dávek imigranty vyvrácen

Londýn - Nedávní přistěhovalci do Británie odvádí víc na daních, než dostávají v dávkách ze systému sociálního zabezpečení. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie prestižní vysoké školy University College London (UCL). Podle autorů studie její výsledky vyvracejí mýtus o "turistice sociálních dávek".

Od propuknutí krize před pěti lety je přistěhovalectví v Británii horkým politickým tématem a pomáhá k vzestupu protiimigrantské Strany nezávislosti Spojeného královtsví (UKIP).

Imigrace je terčem opakované kritiky především pravicových listů, kteří se často zaměřují na zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Jedním z cílů jsou po roce 2004 imigranti z nových členských zemí EU, jako je Polsko, ale i ČR. Nyní mezi řadou britských politiků a médií vyvolává obavy otevření země pro pracovníky z Bulharska a Rumunska.

Podle zprávy přistěhovalci, kteří přišli do Británie po roce 2000, "významně" přispěli veřejným financím. Mezi těmito přistěhovalci je menší pravděpodobnost, že budou žádat o sociální dávky a o sociální byty, než lidé narození v Británii. Rozsáhlá studie vycházející z údajů státního statistického úřadu vyčíslila příspěvek přistěhovalců do britské státní pokladny na 25 miliard liber (767 miliard korun).

Obzvlášť vysoký je příspěvek imigrantů ze zemí EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří zaplatili mezi léty 2000 až 2011 na daních o 34 procent víc, než dostali na dávkách. Imigranti z ostatních zemí zaplatili o dvě procenta více. Britové ve stejném období zaplatili o 11 procent méně na daních, než dostali v dávkách. U všech přistěhovalců je o 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou chtít od státu příspěvek, než u rodilých Britů.

"Tyto rozdíly lze částečně vysvětlit tím, že u přistěhovalců je příznivější věková skladba i poměr mezi pohlavími. I když je však porovnáme s domorodci stejného věku, pohlaví a vzdělání, tak je u nedávných přistěhovalců stále o 21 procent nižší pravděpodobnost, že budou dostávat dávky, než u domorodců," uvedli autoři zprávy Christian Dustmann a Tommaso Frattini.

Cameron mezi mlýnskými kameny

Dustmann připomněl, že na rozdíl od většiny dalších evropských států Británie přitahuje vzdělané a kvalifikované pracovníky z EU i z dalších oblastí. "Za poslední desetiletí Británie fiskálně získávala na přistěhovalcích ze zemí EU, kteří na daních přispívali podstatně víc než dostávali na dávkách," řekl Dustmann. "Vzhledem k těmto důkazům, tvrzení o 'turistice sociálních dávek' se u unijních přistěhovalců zdá být odtržené od reality," dodal.

Premiér David Cameron sliboval snížení počtu přistěhovalců na pouhých několik desítek tisíc ročně již v průběhu předvolební kampaně. Od doby, co se v květnu 2010 nastěhoval na známou londýnskou adresu Downing Street 10 opakovaně obvinil své předchůdce z Labouristické strany ze způsobení současného stavu, „kdy je Británie až příliš přívětivá k cizincům".

V poslední době je však imigrace vnímána až neobvykle negativně. V nedávných průzkumech veřejného mínění přes 60 procent dotázaných Britů odpovědělo, že by snížili čistou imigraci na nulu, píše e15.cz.

„Omezování přílivu cizinců do země ale sníží počet práceschopného obyvatelstva, které pravidelně odvádí daně a podporuje domácí důchodce", varuje další nedávná studie. Pokud budou i nadále v platnosti restriktivní opatření, jejichž smyslem je snížení ročního přílivu imigrantů, Spojenému království hrozí, že dluh země naroste do roku 2063 z nynější 75 procent HDP na 99 procent HDP. Podle zprávy by Velká Británie musela ročně přijmout až 260 tisíc nových přistěhovalců, aby udržela nebližších 50 let své zadlužení na stejné úrovni, jak je tomu dnes.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Přistěhovalectví David Cameron

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy