Londýn - Nedávní přistěhovalci do Británie odvádí víc na daních, než dostávají v dávkách ze systému sociálního zabezpečení. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie prestižní vysoké školy University College London (UCL). Podle autorů studie její výsledky vyvracejí mýtus o "turistice sociálních dávek".
Od propuknutí krize před pěti lety je přistěhovalectví v Británii horkým politickým tématem a pomáhá k vzestupu protiimigrantské Strany nezávislosti Spojeného královtsví (UKIP).
Imigrace je terčem opakované kritiky především pravicových listů, kteří se často zaměřují na zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Jedním z cílů jsou po roce 2004 imigranti z nových členských zemí EU, jako je Polsko, ale i ČR. Nyní mezi řadou britských politiků a médií vyvolává obavy otevření země pro pracovníky z Bulharska a Rumunska.
Podle zprávy přistěhovalci, kteří přišli do Británie po roce 2000, "významně" přispěli veřejným financím. Mezi těmito přistěhovalci je menší pravděpodobnost, že budou žádat o sociální dávky a o sociální byty, než lidé narození v Británii. Rozsáhlá studie vycházející z údajů státního statistického úřadu vyčíslila příspěvek přistěhovalců do britské státní pokladny na 25 miliard liber (767 miliard korun).
Obzvlášť vysoký je příspěvek imigrantů ze zemí EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří zaplatili mezi léty 2000 až 2011 na daních o 34 procent víc, než dostali na dávkách. Imigranti z ostatních zemí zaplatili o dvě procenta více. Britové ve stejném období zaplatili o 11 procent méně na daních, než dostali v dávkách. U všech přistěhovalců je o 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou chtít od státu příspěvek, než u rodilých Britů.
"Tyto rozdíly lze částečně vysvětlit tím, že u přistěhovalců je příznivější věková skladba i poměr mezi pohlavími. I když je však porovnáme s domorodci stejného věku, pohlaví a vzdělání, tak je u nedávných přistěhovalců stále o 21 procent nižší pravděpodobnost, že budou dostávat dávky, než u domorodců," uvedli autoři zprávy Christian Dustmann a Tommaso Frattini.
Cameron mezi mlýnskými kameny
Dustmann připomněl, že na rozdíl od většiny dalších evropských států Británie přitahuje vzdělané a kvalifikované pracovníky z EU i z dalších oblastí. "Za poslední desetiletí Británie fiskálně získávala na přistěhovalcích ze zemí EU, kteří na daních přispívali podstatně víc než dostávali na dávkách," řekl Dustmann. "Vzhledem k těmto důkazům, tvrzení o 'turistice sociálních dávek' se u unijních přistěhovalců zdá být odtržené od reality," dodal.
Premiér David Cameron sliboval snížení počtu přistěhovalců na pouhých několik desítek tisíc ročně již v průběhu předvolební kampaně. Od doby, co se v květnu 2010 nastěhoval na známou londýnskou adresu Downing Street 10 opakovaně obvinil své předchůdce z Labouristické strany ze způsobení současného stavu, „kdy je Británie až příliš přívětivá k cizincům".
V poslední době je však imigrace vnímána až neobvykle negativně. V nedávných průzkumech veřejného mínění přes 60 procent dotázaných Britů odpovědělo, že by snížili čistou imigraci na nulu, píše e15.cz.
„Omezování přílivu cizinců do země ale sníží počet práceschopného obyvatelstva, které pravidelně odvádí daně a podporuje domácí důchodce", varuje další nedávná studie. Pokud budou i nadále v platnosti restriktivní opatření, jejichž smyslem je snížení ročního přílivu imigrantů, Spojenému království hrozí, že dluh země naroste do roku 2063 z nynější 75 procent HDP na 99 procent HDP. Podle zprávy by Velká Británie musela ročně přijmout až 260 tisíc nových přistěhovalců, aby udržela nebližších 50 let své zadlužení na stejné úrovni, jak je tomu dnes.
Související
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
Novinky z vyšetřování bývalého prince Andrewa. Řeší se i případ z roku 2002
Velká Británie , Přistěhovalectví , David Cameron
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
před 3 hodinami
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
před 4 hodinami
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
před 6 hodinami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 7 hodinami
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 8 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 9 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 11 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 12 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 13 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 14 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 16 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Zdroj: Libor Novák