Jak dál v Británii? Mýtus o zneužívání dávek imigranty vyvrácen

Londýn - Nedávní přistěhovalci do Británie odvádí víc na daních, než dostávají v dávkách ze systému sociálního zabezpečení. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie prestižní vysoké školy University College London (UCL). Podle autorů studie její výsledky vyvracejí mýtus o "turistice sociálních dávek".

Od propuknutí krize před pěti lety je přistěhovalectví v Británii horkým politickým tématem a pomáhá k vzestupu protiimigrantské Strany nezávislosti Spojeného královtsví (UKIP).

Imigrace je terčem opakované kritiky především pravicových listů, kteří se často zaměřují na zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Jedním z cílů jsou po roce 2004 imigranti z nových členských zemí EU, jako je Polsko, ale i ČR. Nyní mezi řadou britských politiků a médií vyvolává obavy otevření země pro pracovníky z Bulharska a Rumunska.

Podle zprávy přistěhovalci, kteří přišli do Británie po roce 2000, "významně" přispěli veřejným financím. Mezi těmito přistěhovalci je menší pravděpodobnost, že budou žádat o sociální dávky a o sociální byty, než lidé narození v Británii. Rozsáhlá studie vycházející z údajů státního statistického úřadu vyčíslila příspěvek přistěhovalců do britské státní pokladny na 25 miliard liber (767 miliard korun).

Obzvlášť vysoký je příspěvek imigrantů ze zemí EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří zaplatili mezi léty 2000 až 2011 na daních o 34 procent víc, než dostali na dávkách. Imigranti z ostatních zemí zaplatili o dvě procenta více. Britové ve stejném období zaplatili o 11 procent méně na daních, než dostali v dávkách. U všech přistěhovalců je o 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou chtít od státu příspěvek, než u rodilých Britů.

"Tyto rozdíly lze částečně vysvětlit tím, že u přistěhovalců je příznivější věková skladba i poměr mezi pohlavími. I když je však porovnáme s domorodci stejného věku, pohlaví a vzdělání, tak je u nedávných přistěhovalců stále o 21 procent nižší pravděpodobnost, že budou dostávat dávky, než u domorodců," uvedli autoři zprávy Christian Dustmann a Tommaso Frattini.

Cameron mezi mlýnskými kameny

Dustmann připomněl, že na rozdíl od většiny dalších evropských států Británie přitahuje vzdělané a kvalifikované pracovníky z EU i z dalších oblastí. "Za poslední desetiletí Británie fiskálně získávala na přistěhovalcích ze zemí EU, kteří na daních přispívali podstatně víc než dostávali na dávkách," řekl Dustmann. "Vzhledem k těmto důkazům, tvrzení o 'turistice sociálních dávek' se u unijních přistěhovalců zdá být odtržené od reality," dodal.

Premiér David Cameron sliboval snížení počtu přistěhovalců na pouhých několik desítek tisíc ročně již v průběhu předvolební kampaně. Od doby, co se v květnu 2010 nastěhoval na známou londýnskou adresu Downing Street 10 opakovaně obvinil své předchůdce z Labouristické strany ze způsobení současného stavu, „kdy je Británie až příliš přívětivá k cizincům".

V poslední době je však imigrace vnímána až neobvykle negativně. V nedávných průzkumech veřejného mínění přes 60 procent dotázaných Britů odpovědělo, že by snížili čistou imigraci na nulu, píše e15.cz.

„Omezování přílivu cizinců do země ale sníží počet práceschopného obyvatelstva, které pravidelně odvádí daně a podporuje domácí důchodce", varuje další nedávná studie. Pokud budou i nadále v platnosti restriktivní opatření, jejichž smyslem je snížení ročního přílivu imigrantů, Spojenému království hrozí, že dluh země naroste do roku 2063 z nynější 75 procent HDP na 99 procent HDP. Podle zprávy by Velká Británie musela ročně přijmout až 260 tisíc nových přistěhovalců, aby udržela nebližších 50 let své zadlužení na stejné úrovni, jak je tomu dnes.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Přistěhovalectví David Cameron

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy