Evropský parlament přestane kočovat? Francie se lehce nevzdá

Spor o dvě sídla parlamentu - v Bruselu a ve Štrasburku - se táhne již léta. Odpůrci zdůrazňují nehospodárnost nynějšího uspořádání. Naopak stoupenci, což je především Francie, zdůrazňují význam umístění parlamentu ve Štrasburku jako symbol francouzsko-německého usmíření. Připomínají, že mimo Brusel, například v Lucemburku, jsou i další unijní instituce.

"Přesuny mezi Bruselem a Štrasburkem, k nimž dochází každý měsíc, se pro většinu občanů EU staly symbolickým negativním jevem (...), zejména v době, kdy v členských státech vedla finanční krize k závažným a bolestivým škrtům ve výdajích", uvádí se v usnesení, které bylo přijato poměrem hlasů 483 (pro): 141 (proti): 34 (zdrželo se hlasování).

Usnesení poznamenává, že geografická roztříštěnost činnosti Parlamentu (mezi Bruselem, Lucemburkem a Štrasburkem) vytváří podle odhadů dodatečné roční náklady ve výši 156 až 204 milionů EUR, do nichž patří dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku odhadované na 103 milionů EUR. Celkové náklady na tři pracovní místa Parlamentu odpovídají přibližně 10 % ročního rozpočtu EP, uvádí se v textu. Emise CO2 spojené s přesuny mezi pracovními místy se podle odhadů pohybují v rozmezí 11 000 až 19 000 tun.

Nicméně ke změně smluv EU je zapotřebí souhlasu všech členských zemí a Francie vždy zdůrazňovala, že na zrušení štrasburského sídla EP nepřistoupí.

"Postoj francouzské vlády k zachování Štrasburku je eufemisticky řečeno dětinský. Ekonomická situace celé Evropy není dobrá a parlament chce jít příkladem ostatním evropským institucím a omezit své provozní výdaje," uvedl český europoslanec Edvard Kožušník.