Pakt EU-Ukrajina krachl, následovala smršť kritiky vůči Rusku

Podpis dohody o přidružení Kyjeva k EU měl být původně hlavním vrcholem setkání. Někteří státníci doufali, že se ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podaří přesvědčit ještě na místě, ale nestalo se.

"Znovu jsme vyslechli jeho úvahy. Nehovořil o podpisu ani o smlouvě, mluvil jen o hospodářských problémech Ukrajiny. Chce, aby tyto problémy řešila Evropská unie společně s Ruskem," řekla novinářům v noci na dnešek po oficiální večeři litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová.

Ukrajinský prezident dnes prohlásil, že Kyjev v budoucnu dohodu podepsat chce, ale požaduje, aby unie zajistila balík hospodářské pomoci Ukrajině.

Unijní prezident Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso dnes vilniuského summitu využili k ostré kritice na adresu Ruska. "Nemůžeme připustit veto třetích zemí" vůči naší vůli po sbližování s postsovětskými zeměmi, citovala agentura AFP Barrosa, jenž dodal, že "období omezené suverenity v Evropě je minulostí". "Nesmíme se podvolit vnějšímu tlaku, zvláště ne z Ruska," varoval Moskvu také unijní prezident Herman Van Rompuy.

Česko ve Vilniusu zastupoval premiér Jiří Rusnok, který hlavní příčiny ukrajinského odmítnutí podepsat asociační dohodu s EU vidí v aktuální politické a ekonomické situaci země. "Myslím, že krátký a střední horizont převážily v jejich zájmech nad horizontem dlouhodobým," řekl Rusnok.

Dohody o přidružení k EU dnes byly naopak parafovány s Gruzií a Moldavskem. Jde o první významný pokrok, kterého bylo dosaženo v projektu Východního partnerství. Ten vznikl v roce 2009 právě v Praze za českého předsednictví v EU a kromě Ukrajiny, Gruzie a Moldavska zahrnuje také Ázerbájdžán, Arménii a Bělorusko.

Dohody o přidružení jsou uzavírané mezi Evropskou unií a vnějším státem, skupinou států nebo mezinárodní organizací. Obsahuje vzájemná práva a povinnosti v oblasti ekonomické, průmyslové a obchodní spolupráce. Existují dva druhy asociačních dohod. Jedny jsou uzavírány s výhledem na vstup daného subjektu do unie (např. Asociační dohoda ČR - ES). Druhý typ asociačních dohod nepředpokládá vstup do EU a byl uzavřen např. s některými africkými státy.

Častým obsahem přidružení je vytvoření zóny volného obchodu s průmyslovým zbožím, některá přidružení zahrnují celní unii a dílčí nebo úplné zavedení dalších svobod (pohyb zaměstnanců, svobodu podnikání, poskytování služeb, pohyb kapitálu), eventuálně segmenty dalších politik ES.

Evropská unie uzavřela Dohody o partnerství a spolupráci se zeměmi východní Evropy, jižního Kavkazu a střední Asie. Cílem těchto dohod je posílení demokracie a rozvoj hospodářství partnerských zemí prostřednictvím spolupráce v celé řadě oblastí a prostřednictvím politického dialogu. Pro zajištění plnění dohod byla ustavena Rada pro spolupráci.

V roce 2003 EU zahájila projekt Evropské politiky sousedství (EPS). Politika sousedství má podpořit úzké vztahy mezi EU a jejími partnery ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Středomoří s cílem vytvořit prostoru stability, prosperity a bezpečí. Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldávie a Ukrajina se staly součástí této politiky. Dohody o partnerství a spolupráci stanovují rámec, ve kterém je EPS v těchto zemích prováděna.

Dohoda uzavřená s Mexikem (1997 a 2000) stanovuje základní prvky bilaterálních vztahů mezi EU a Mexikem. Její součástí je politický dialog a liberalizace vzájemného obchodu. Dohoda o volném obchodu zahrnuje obchod se zbožím a službami, se zvláštními kapitolami týkající se přístupu na trhy veřejných zakázek, hospodářské soutěže, práv duševního vlastnictví a investic.