Brusel si vymyslel nový úřad, Česko se bouří. A není samo

Evropský veřejný žalobce má být podle představ komise nezávislou institucí, která bude výhradně vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující rozpočet EU a případně předvádět pachatele před soudy členských států. V každé členské zemi by měl být alespoň jeden pověřený evropský státní žalobce. Řídil by se pouze pokyny svého evropského nadřízeného a byl by zcela nezávislý na vnitrostátních orgánech.

"Kritika zazněla z mnoha členských států. Země svá stanoviska odůvodňovaly podrobně. My jsme také uplatnili veškeré vážné námitky Senátu, který poprvé v historii přijal odůvodněné stanovisko k návrhu," připomněl náměstek. Nespokojenost vyjádřily parlamenty celkem v 11 členských zemích unie. Byla tak splněna podmínka takzvané žluté karty, kdy Evropská komise nyní musí svůj původní návrh přezkoumat, stáhnout jej nebo znovu s odůvodněním svého postoje předložit buď beze změn či upravený.

Kdy se tak stane, nechtěl dnes Volák předjímat. Komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podle něj dala najevo, že Evropská komise důkladně zanalyzuje námitky vůči principu subsidiarity i vůči věcné náplni zamýšlené instituce "evropského prokurátora".

„Postoj České republiky k návrhu Evropské komise lze označit za rezervovaný, protože Česká republika není přesvědčena o tom, že zřízení nového úřadu v podobě, v jaké je navrhováno, přinese skutečně reálné zvýšení efektivity vyšetřování trestné činnosti proti finančním zájmům Evropské unie," řekl EurActivu ředitel tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti (MSp) Robert Schuster.

Podle MSp mohou některé prvky návrhu trestní stíhání dané trestné činnosti naopak zkomplikovat, přinést průtahy v trestním řízení a jeho výsledek ohrozit. „Zásadní pro Českou republiku v tuto chvíli proto není otázka samotného vzniku úřadu, ale definování podmínek, za kterých by se tak mělo stát," vysvětlil redakci Schuster.

Česká republika však zdaleka není jedinou zemí, která se k tomuto kroku uchýlila. Dánsko má v oblasti justice a práva opt-out (výjimku z práva EU pro daný členský stát - pozn.red.). V rámci Unie pak přijalo odůvodněná stanoviska 14 národních parlamentů či komor z 11 členských stát. Kromě Česka se jedná o Velkou Británii, Francii, Nizozemsko, Kypr, Maďarsko, Maltu, Švédsko, Irsko, Rumunsko a Slovinsko.