Palestinci žalují v EU: Český velvyslanec podkopává mír

"Zmiňovanou stížnost jsme nedostali a tedy ani nebyli seznámeni s jejím obsahem," řekla dnes ČTK mluvčí české diplomacie Johana Grohová. Dodala, že součástí práce a působení každého českého velvyslance v zemi vyslání je "seznamovat se s nejrůznějšími aspekty tamního života" včetně výjezdů do terénu. Diplomatovi to podle ní umožňuje podávat relevantní informace ústředí.

"Mezi tyto návštěvy v terénu musí patřit i účast na akcích na akademické půdě," poznamenala Grohová. Evropská diplomatická služba dnes ČTK stručně potvrdila, že dotyčný dopis obdržela a "v řádném termínu" na něj odpoví.

Česko je v EU známé jako jeden z nejbližších spojenců Izraele. Podle Irikáta Pojarova návštěva podkopává unijní úsilí o mírové vyřešení dlouhotrvajícího konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Vyjednávač dodal, že český velvyslanec do osady zamířil pouhý jeden den poté, co Izraelci oznámili plán výstavby 1400 nových bytů v osadách na západním břehu Jordánu a také ve východním Jeruzalému. Čtyřicet z těchto bytů by se mělo nacházet právě v osadě Ariel. Evropská unie přitom již dříve vyzvala Izrael, aby výstavbu dalších osad na palestinských územích zmrazil.

Podle palestinského šéfvyjednávače by se měla Evropská unie otevřeně distancovat od cesty českého velvyslance na nelegální univerzitu v Arieli. Měla by rovněž přijmout nezbytná opatření, která zabrání zástupcům EU podkopávat unijní úsilí.

Český velvyslanec o palestinské stížnosti nevěděl

"V první řadě o tom nevím a v druhé řadě já jsem tam naopak hájil pozice Evropské unie a České republiky a vysvětloval jsem je. Takže tam nebylo nic v rozporu s unijními postoji," řekl dnes Pojar ČTK. Dodal, že žádnou konkrétní spolupráci na místě nepodporoval a naopak zjistil, že "k žádné spolupráci mezi českými univerzitami a touto univerzitou nedochází".

O kroku českého ambasadora informoval minulý týden izraelský list The Jerusalem Post. Jak tehdy autor článku poznamenal, Pojar byl vůbec prvním velvyslancem z unijní země, který na univerzitu ve sporné osadě zamířil. Jak český velvyslanec pro list uvedl, školu navštívil, protože "se o ní píše v médiích a chtěl jsem se na vlastní oči přesvědčit, jaká je zde situace a jak univerzita funguje".

Česko-izraelské vztahy

Tomáš Garrigue Masaryk jako první hlava státu navštívil mandátní Palestinu v roce 1927. Československo záhy po svém vzniku v roce 1918 jako jedna z mála zemí oficiálně uznala židovskou národnost, což pramenilo nejen z osobní iniciativy prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, ale i z postoje české inteligence, která na základě vlastních zkušeností z bojů za národnostní uznání sympatizovala s úsilím Židů o uskutečnění jejich ideálů. O podpoře, které se tyto aktivity těšily ze strany československého státu, svědčí také konání kongresů Světové sionistické organizace v letech 1921 a 1923 v Karlových Varech a roku 1933 v Praze.

Po druhé světové válce podporovalo Československo velmi účinně vznik Státu Izrael. Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk osobně vyvíjel velkou diplomatickou aktivitu v tomto směru v Organizaci spojených národů. Již koncem roku 1947 také začala jednání o československé vojenské pomoci vznikajícímu židovskému státu. Československo uznalo nezávislost Izraele 19.5.1948, 5 dnů po jeho vzniku. Diplomatické styky na úrovni velvyslanectví byly navázány 3.7.1948.

V důsledku změny politiky komunistického bloku k zemím Blízkého východu se změnily i československé politické a hospodářské vztahy k Izraeli. Po Šestidenní válce přerušila dne 10.6.1967 tehdejší ČSSR s Izraelem diplomatické styky. Zájmy ČSSR v Izraeli poté zastupovalo Rakousko, v opačném vztahu Švédsko. Diplomatické styky na úrovni velvyslanectví byly obnoveny 9.2.1990 a nastala nová éra rozvoje všestranné spolupráce, uvádí web Ministerstva zahraničních věcí ČR.