V Polsku řádí samozvané noční hlídky, jdou po muslimech

Do sobotní půlnoci zbývá půlhodinka a jeden z oblíbených varšavských klubů se pomalu zaplňuje návštěvníky. Začíná i hlídka dvou členů PLO.

"Jsme tu od toho, abychom sledovali, jak si počínají muslimové, a případně zasáhli. Taneční kluby, bary a výčepy jsou hlavní místa, kde operují. 'Snědí princové' během jediného večera na stovkách takových míst v celém Polsku svádějí naše krajanky," vysvětluje Jarek Niesluchowski.A zasahují: chodí za děvčaty, které tančily nebo se bavily s cizinci. Některé na výtky nereagovaly, jiné "pochopily nebezpečí". Prý i vyjádřily ochotu vstoupit do "ženských hlídek".

"Je to boj o budoucnost naší země a našich žen," zdůrazňují členové hlídek. "Jedno z těch děvčat, okouzlené exotickým princátkem, může i se svým potomstvem velice špatně dopadnout v islámském světě, který se k nám blíží mílovými kroky!""Cožpak si ti pánové myslí, že si Polky nechají poroučet, s kým se smějí a s kým nesmějí stýkat?" diví se Hani Hraishová, která žije v Gdaňsku už 32 let. "V Gdaňsku žije několik arabsko-polských párů a jsou to skvělá manželství. O takových odpůrci jistě neslyšeli. Bohužel, nejlehčí je omílat nešťastné příběhy. Ale ty se stávají všude, bez ohledu na vyznání," říká."Ať se ti špinavci dozvědí, s kým mají co do činění!" napsal na facebooku Marcin. Ale Ola reptá: "Odkdy je absence vlastního společenského a citového života důvodem ke zkažení sobotního večera jiným, méně frustrovaným a méně ubožáckým lidem?" Varšavané, kterým se hlídky PLO nelíbí, zareagovali vyhlášením akce: "Bezpečná zábava. Holka, nebav se s nacionalistou!""Jsme skupina uvědomělých a informovaných lidí přesvědčených o nutnosti čelit islamizaci. Víme, co se děje v západní Evropě," tvrdila naopak aktivistka PLO Izabela Burnatová-Gurungová.

"Neznáme jiné, protože od konce války jsme etnicky a nábožensky nejvíce jednolitou společností v Evropě. Bojíme se cizích. Obavy z muslimů importujeme z jiných zemí. Vliv na to mají hlavně média," tvrdí profesor sociologie na poznaňské univerzitě Krzysztof Podemski.

38 milionů Polaků, 40 tisíc muslimů

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci.

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

Obyvatelé německé národnosti žijí zejména ve vojvodstvích Opolském a Slezském. V 27 obcích těchto vojvodství platí němčina za tzv. pomocný úřední jazyk. Podle ústavy za národnostní menšinu jsou uznáni i Češi, jeijich počet oproti minulosti se ale pohybuje kolem 1000 osob.

V Polsku podle různých odhadů žije jen asi 20.000 až 40.000 muslimů. Nejvíce je tu Čečenců a Tatarů.

Islamofobie, neboli diskriminace muslimů, je podle zprávy Českého helsinského výboru rozšířena v mnoha evropských zemích. Předsudky vůči muslimům jsou často viditelnější než vůči jiným náboženským či etnickým menšinám.

Projevy islamofobie zahrnují diskriminační jednání, násilí, poškozování muslimských budov a protesty proti mešitám i v zemích jako je např. Polsko, kde se několik muslimských komunit usadilo a žije již po staletí. Nejvíce jsou zasaženy muslimské ženy a dívky, které čelí dvojí diskriminaci, a to diskriminaci z důvodu své víry i pohlaví.

Tyto protimuslimské a protiimigrační projevy, propagované a posilované jak extrémisty, tak některými politickými stranami ještě víc podněcují diskriminaci a brání tak etnickým a náboženským skupinám v plné účasti na evropské společnosti a ekonomice.

Hledání „obětního beránka" využívají mnozí politici ve snaze odklonit pozornost od skutečných problémů s cílem zakrýt nedostatek vlastní vize a vědění v tom, jak oživit a nasměrovat evropské společenství. Z dat, která sesbírali představitelé občanské společnosti napříč Evropou pro účely Stínové zprávy, rovněž vyplývá, že diskriminace i nadále negativně ovlivňuje životy mnoha etnických a náboženských skupin, a to konkrétně v oblasti jejich přístupu ke vzdělání, zaměstnání, bydlení, ke zboží a službám, stejně jako v přístupu policie nebo trestní justice, uvedly Literarky.cz.