Zeman si rýpl do EU: Měl jsem evropský sen, přišly šílenosti

Projev Miloše Zemana uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Prezident svou řeč orámoval výroky polského filozofa Leszka Kolakowskeho z přednášky "Co je socialismus?".  

"Můj evropský sen nezahrnuje nesmyslnou směrnici, jako například směrnici o úsporných žárovkách. Jednu z nich mám na své chatě a vypadá to tam jako na hřibově nebo v márnici, takže mluvím ze své vlastní zkušenosti," prohlásil mimo jiné český prezident.

"Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka," podotkl také v asi desetiminutovém proslovu. Jeho další část pak věnoval představám, jak by osmadvacítka vypadat měla.

„Všichni jsme se někde narodili a není to naší zásluhou. Ale kulturní volba ve prospěch evropského občanství vyplývá z naší svobodné vůle. Kultura je něco více než jen chladný ekonomický kalkul srovnávající výnosy a ztráty. Kultura je soubor společných pravidel chování," řekl také Zeman. 

Podle Zemana potřebuje Evropská unie společná pravidla v mnoha oblastech evropské politiky. Jako první uvedl zahraniční politiku a zmínil "známou oprávněnou a ironickou otázku bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera: Jaké je telefonní číslo Evropy?" "Stále neexistuje společná zahraniční politika Evropské unie," dodal Zeman.

Podle jeho slov nynější osmadvacítka potřebuje i společnou obrannou politiku. "Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná armáda bude levnější a efektivnější," prohlásil český prezident.

A jak si prezident představuje EU?

Vláda EU by byla volená na celoevropské úrovni, což znamená, že občan České republiky by volil zástupce celoevropských politických stran. Vláda vzešlá z voleb by mohla být buď většinová s podporovou v Evropském parlamentu, anebo menšinová, která by se opírala o toleranci opozice, podobně jako to funguje v USA.

Psali jsme: Napětí v EU: O čem promluví Zeman? Bude lepší než Klaus? Čtěte názory Zeman se zastal rumu a Pomazánkového másla, chystá se vyčinit EU  

Miloš Zeman také podporuje vznik evropské ústavy, která by měla mít „maximálně deset stránek" a měla by převést kompetence, v nichž jsou národní státy příliš slabé, na unijní úroveň. Taková ústava by podle něj „hravě prošla referendy v  členských státech." Na druhou stranu odmítá Lisabonskou smlouvu, jíž považuje za „plácnutí do vody" a za „paskvil". V porovnání se smlouvou z Nice se mu nelíbí především „snížení hlasovacích práv menších států."

Prezident Zeman dlouhodobě podporuje zavedení eura, ale podle jeho názoru k tomu může nejdříve dojít kolem roku 2017, protože Česká republika zatím nesplňuje nutná kritéria pro vstup do eurozóny. K paktu o rozpočtové zodpovědnosti, u nás známého jako fiskální pakt, který vláda Petra Nečase odmítla, bychom se měli připojit až po přijetí eura. Podle Miloše Zemana je fiskální pakt záležitostí eurozóny, a nikoliv Evropské unie jako celku.

Dříve se však vyjádřil, že nepodepsání fiskálního paktu považuje za chybu, protože naše nepřistoupení ke smlouvě odsouvá Českou republiku na periferii Evropy. Současná Sobotkova vláda jej však hodlá podepsat. „Chceme-li přijmout fiskální pakt už teď, určitě ho nebudu vetovat. Jenom zdvořile upozorňuji některé politiky, aby byli tak laskaví a  před podepsáním fiskálního paktu, si jej důkladně přečetli," vyjádřil se prezident v Hyde parku České televize dne 12.2.2014. Miloš Zeman vidí význam podepsání fiskálního paktu v tom, že by se v České republice „pod nátlakem" více šetřilo, uvedl server Evropskéhodnoty.cz.