Krymská krize už zasahuje do Česka: Jak dál s vízy a Temelínem?

"V této chvíli to vypadá spíš na obecný postoj a odmítnutí. Z mého pohledu by to mělo být odsouzení kroku Ruska. Připadá mi, že těch, kteří by mluvili o sankcích, je velmi málo," poznamenal český ministr. Přesto nechtěl předjímat výsledek dnešního jednání s tím, že vývoj bude souviset také s ruským postupem.

Ministři mnoha unijních zemí před jednáním hovořili o potřebě diskusí s Ruskem. "Opravdu věřím, že potřebujeme nahradit konfrontaci dialogem," poznamenal například španělský ministr José Manuel García-Margallo.

Nynější krizi na Ukrajině označil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier za nejvážnější, jakou Evropa zažila od pádu berlínské zdi v roce 1989. Pětadvacet let po konfrontaci mezi Východem a Západem podle něj opět reálně hrozí rozdělení Evropy.

Předseda Evropské komise José Barroso dnes nevyloučil ani mimořádný summit lídrů zemí EU, schůzky ale svolává předseda těchto jednání Herman Van Rompuy. Mezi unijními diplomaty se podle agentur hovoří o možnosti čtvrtečního termínu.

Rusko, jehož vojska nyní podle Zaorálka "plíživě okupovala" Krym, má dlouhodobě velký zájem o uvolnění vízových pravidel pro cestování svých občanů do zemí EU. Počet schengenských víz vydaných ruským občanům v posledních letech trvale roste, po uvolnění volají obchodní komunity osmadvacítky i Ruska a také například cestovní kanceláře.

Moskva si ale situaci na mezinárodní scéně výrazně zkomplikovala svým tvrdým postupem vůči Ukrajině z posledních dnů. Rusové tvrdí, že jejich postup má za cíl chránit údajně ohroženou ruskou menšinu na Ukrajině. Zaorálek dnes upozornil, že v této chvíli není ani jasné, zda se Rusko zastaví na Krymu, nebo se jeho jednotky chystají také do východní části země.

Konflikt je už cítit v Česku

"Nikdo Krym nikomu nevydá," řekl dnes premiér Jaceňuk novinářům. "Rusko nemělo a ani nikdy nebude mít pádný důvod k použití síly proti Ukrajincům a mírumilovným občanům nebo k vyslání ruského vojenského kontingentu," dodal. "Nedovolíme ruským vojskům, aby vstoupila do východních (ukrajinských) oblastí."

V rozhovoru pro BBC premiér zdůraznil, že Krym je ukrajinské území. "Navzdory přítomnosti ruské armády a navzdory tomu, že ruská armáda podporuje nelegální vládu tento problém vyřešíme. Žádný pokus Ruska zmocnit se Krymu nebude ani v nejmenším úspěšný. Dejte nám čas," řekl Jaceňuk.

Podle ukrajinského ministerstva obrany v noci ruské stíhačky narušily vzdušný prostor Ukrajiny nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo podle ministerstva nahánělo přepadový letoun Suchoj Su-27 a zabránilo dalším provokacím, píše iDnes.cz.

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického došlo na Ukrajině ze strany Ruska k flagrantnímu porušení mezinárodního práva. "Z mého pohledu to vykazuje mnoho známek předem pečlivě připraveného scénáře, který do jisté nemalé míry kopíruje scénáře, které už jsme viděli," prohlásil Stropnický. Zároveň si nedovede představit, že by nyní mohly ruské firmy usilovat o dostavbu Temelína. "Rusko zmizelo ze skupiny předvídatelných demokratických států, to, co dělá, to je nepřípustné," doplnil.

Stejný názor jako Stropnický má i ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). "Já za sebe si nedovedu představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti," řekl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

Dienstbier doplnil, že se jedná o jeho osobní názor. "Stanovisko vlády je, že Rusko by se mělo vrátit k diplomacii a upustit od vojenské agrese vůči sousední zemi," uvedl. Při řešení situace by podle něj měla ČR postupovat ve spolupráci s dalšími zeměmi EU a země světa by měly jednat také v rámci OSN. Mezinárodní společenství nemůže použití vojenské síly ze strany Ruska na Krymu akceptovat, míní. "Sami s tím máme zkušenost, je to velmi podobné tomu, co se Československu přihodilo ve 20. století," dodal.

Konflikt na Krymu již pociťují i české podniky, které podnikají na Ukrajině. Automobilka Škoda Auto snižuje objem výroby vozů v zemi, negativní dopad do vývoje obratu na tamním trhu registruje i společnost Hamé.