Bratrskou pomoc jsme už zažili, pustil se do Rusů kandidát na prezidenta SR

Bratislava - Ruská invaze na ukrajinský Krym je porušením mezinárodního práva, shodli se v dnešním televizním duelu ve zpravodajské televizi TA3 kandidáti na post slovenského prezidenta. Podle premiéra Roberta Fica Bratislava v reakci na tento konflikt ovšem musí hledět i na vlastní zájmy, včetně zajištění bezproblémových dodávek energií, které do země proudí z Ruska nebo Ukrajiny. První televizní debata prezidentských kandidátů před blížícím se prvním kolem voleb hlavy slovenského státu se obešla bez větších vzájemných slovních přestřelek.

Podnikatel Andrej Kiska, který by měl podle průzkumů postoupit spolu s Ficem do druhého rozhodujícího kola prezidentských voleb, soudí, že EU by měla kromě diplomatických prohlášení ke krizi na Ukrajině přistoupit i ke konkrétním opatřením. Ty ovšem nekomentoval. "My jsme zažili 'bratrskou pomoc' v roce 1968, o to s větší obavou vnímáme to, co se Ukrajině děje," připomněl Kiska vojenskou okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. 

Podle herce a prezidentského kandidáta Milana Kňažka by případné sankce EU vůči Rusku za konflikt na Krymu byly na programu dne až v případě, že nedojde k diplomatickému řešení situace.

"Současné události na Krymu nelze oddělit od současných událostí na Ukrajině jako celku. Vzhledem k tomu, že 25. května mají proběhnout volby, tak teprve po nich může vzniknout plnohodnotná ukrajinská vláda," uvedl Zeman s tím, že v současnosti se o plnohodnotné vládě nedá hovořit. Podle něj by se volby měly konat nejlépe pod dohledem a s plnou kontrolou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Česká republika by podle Zemana měla na Ukrajinu vyslat své pozorovatele. "Velmi bych si přál, aby i ČR byla v pozorovatelských misích co nejvíce zastoupena," uvedl český prezident v pátek během návštěvy Olomouckého kraje.

"Kdyby nyní Evropská unie poskytla pomoc Ukrajině, skončí v černých dírách, v kapsách oligarchů. Pokud bude poskytnuta po svobodných volbách, bude to muset být pomoc vázaná na velmi tvrdé podmínky," upozornil Zeman s tím, že by Ukrajina měla akceptovat určité oběti, které jí případné přidružení k Evropě v prvních pěti, deseti letech přinese. Jako jednu z možných obětí zmínil výrazné zdražení energií.

Jde vám jen o peníze

Nejpopulárnější prezidentští kandidáti se vyslovili pro to, aby Slovensko koordinovalo svůj postoj k Ukrajině s ostatními členskými zeměmi EU. Pouze Gyula Bárdos, který má ovšem jen malou šanci na zvolení prezidentem, by ve vztahu ke konfliktu na Krymu uvítal větší aktivitu předních slovenských politiků. "Slovensko by se mělo stát příkladem a nemělo by se dívat jen na peníze. Chybí mi tah na bránu. Vadí mi, že stále čekáme na velkého bratra," poznamenal Bárdos.

Fico oponoval, že na posledním summitu EU, jenž se zabýval krizí na Ukrajině, každá členská země před přijímáním závěrů prý zohledňovala své vlastní zájmy. "Nevymykejme se z tohoto prostředí. Nejdříve naše národní a státní zájmy a potom křičme a vydávejme nějaké prohlášení," reagoval Fico. Lídři států a vlád členských států EU se na schůzce v Bruselu například dohodli, že unie pozastavuje jednání o zjednodušení vízového režimu s Ruskem a také rozhovory o nové smlouvě o partnerství a spolupráci.

Kromě vývoje na Ukrajině se slovenští prezidentští kandidáti během dvouhodinové televizní debaty věnovali také postavení hlavy státu v politice nebo svým záměrům v případě úspěchu ve volbách. "Slovensko nemá autoritu, která se dokáže zastat slušných lidí. Tradiční politici o problémech často mluví, ale neřeší je," tvrdil Kiska, který v předvolební kampani sázel na to, že je nezávislým kandidátem. "Když je někdo 20 let v politické straně, ta mu zaplatí kampaň a poté chce být nezávislý a nestranický prezident, tomu uvěří málokdo," podotkl Kiska v reakci na kandidaturu premiéra a předsedy sociálních demokratů (Směr-SD) Fica.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko Robert Fico Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin

Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno

V plném proudu je předposlední den kalendářního roku 2025 a v řadě domácností vrcholí přípravy na Silvestra. Pokud je odkládáte na poslední chvíli, měli byste vědět, jak budou ve středu otevřené obchody. Provozní doba bude oproti běžnému pracovnímu dni odlišná. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy

Konec roku přinese do Česka pravé zimní počasí doprovázené mrazem, sněžením a nepříjemným větrem. Podle aktuální předpovědi meteorologů nás čeká týden, kdy se teploty budou pohybovat kolem bodu mrazu a řidiči by si měli dávat pozor zejména na ranní náledí a sněhové jazyky ve vyšších polohách.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

včera

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

včera

včera

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

včera

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

včera

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

včera

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

včera

včera

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy