Teherán - Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová přiznala, že dosáhnout trvalé dohody s Íránem o jeho jaderném programu bude velmi obtížné. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Teheránu uspořádané po jejím setkání s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Ashtonová je v Íránu na dvoudenní návštěvě, která má připravit další kolo rozhovorů velmocí s Teheránem.
Loni se Rusku, USA, Francii, Británii, Číně a Německu podařilo dosáhnout prozatímní dohody s platností na půl roku. "Tato dočasná dohoda je opravdu významná, ale ne tak jako konečné ujednání. A to bude obtížné a komplikované," upozornila Ashtonová.
Smyslem rozhovorů je vyloučit podezření, že íránský jaderný program je zaměřený nejenom na civilní účely, jak tvrdí Teherán, ale i na zbrojní. Írán kvůli své dosavadní neústupnosti jednoznačně vyjasnit pochyby čelí mezinárodním sankcím. Část jich byla zmírněna díky dočasné dohodě.
Zaríf prohlásil, že jeho země "je odhodlaná dospět k trvalému ujednání". "Ukázali jsme dobrou vůli a plníme, k čemu jsme se zavázali. Teď musí dobrou vůli a odhodlání ukázat také protistrana," prohlásil s tím, že podle Íránu lze k dohodě dospět za čtyři až pět měsíců. Znovu ale upozornil, že Teherán "nepřijme řešení, ve kterém nebudou uznána jeho práva" v jaderné oblasti.
Ashtonovou přijal i íránský prezident Hasan Rúhání, který vyjádřil naději, že si Teherán "vytvoří nový vztah s EU", včetně "strategického partnerství v oblasti energetiky a obchodu", uvedla tisková agentura ISNA.Izrael, který patří k největším kritikům Íránu, Ashtonové vzkázal, aby do svých teheránských jednání zahrnula středeční případ zadržení raket pro radikály v pásmu Gazy. Podle Izraelců se na dodávce podílel Írán. Ten to popírá.
Preventivní útok?
V červnu 2008 Izrael uskutečnil vojenské cvičení, kterého se zúčastnilo přes sto stíhacích letadel F-15 a F-16. (ČT24 2008) Tyto manévry nad Středozemním mořem byly obecně vnímány jako zkouška pro případný útok na íránská jaderná zařízení a zároveň jako doklad vážnosti, kterou Izrael přikládá tomuto problému. USA se v létě 2008 vyslovily, že aktivně nepodpoří preventivní útok Izraele. I přesto ovšem v září stejného roku odsouhlasily poskytnutí Izraeli 77 milionů USD na nákup tisíce kusů pum typu GBU-39, která je považována za jednu z nejpřesnějších bomb světa.
Schopnost těchto pum proniknout minimálně 90 cm silným železobetonem ještě více posiluje izraelskou schopnost ohrozit íránská nukleární zařízení a podzemní bunkry Hizballáhu v jižním Libanonu. Na konci října 2009 podnikl Izrael společně s USA dosud největší společné cvičení v dosavadní historii. I navzdory negujících prohlášení amerického velvyslanectví v Izraeli se předpokládá, že tyto manévry s názvem Juniper Cobra byly nácvikem izraelské obrany proti hrozbě íránských balistických střel.
Článek Nuclear Iran: Perils and Prospects se zabývá možností preventivního útoku ze strany USA, nicméně jeho závěry jsou použitelné i pro případ útoku Izraele. Dle něj Pentagon sice disponuje vojenskými kapacitami ke zničení mnoha íránských jaderných zařízení, ovšem taková operace by i podle vojenských expertů vyžadovala několik týdnů a i přesto by se nepodařilo íránský jaderný program zničit úplně, ale pouze jej vrátit o několik let zpět. Vyjadřuje-li článek pesimismus ohledně schopnosti americké armády ukončit íránský jaderný program, izraelská armáda by to pravděpodobně nesvedla taktéž, píše server globalpolitics.cz.
Související
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
před 1 hodinou
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
před 2 hodinami
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
před 3 hodinami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 3 hodinami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 4 hodinami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 5 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 6 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 7 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 7 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 8 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 9 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 9 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 11 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.
Zdroj: Libor Novák