Teherán - Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová přiznala, že dosáhnout trvalé dohody s Íránem o jeho jaderném programu bude velmi obtížné. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Teheránu uspořádané po jejím setkání s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Ashtonová je v Íránu na dvoudenní návštěvě, která má připravit další kolo rozhovorů velmocí s Teheránem.
Loni se Rusku, USA, Francii, Británii, Číně a Německu podařilo dosáhnout prozatímní dohody s platností na půl roku. "Tato dočasná dohoda je opravdu významná, ale ne tak jako konečné ujednání. A to bude obtížné a komplikované," upozornila Ashtonová.
Smyslem rozhovorů je vyloučit podezření, že íránský jaderný program je zaměřený nejenom na civilní účely, jak tvrdí Teherán, ale i na zbrojní. Írán kvůli své dosavadní neústupnosti jednoznačně vyjasnit pochyby čelí mezinárodním sankcím. Část jich byla zmírněna díky dočasné dohodě.
Zaríf prohlásil, že jeho země "je odhodlaná dospět k trvalému ujednání". "Ukázali jsme dobrou vůli a plníme, k čemu jsme se zavázali. Teď musí dobrou vůli a odhodlání ukázat také protistrana," prohlásil s tím, že podle Íránu lze k dohodě dospět za čtyři až pět měsíců. Znovu ale upozornil, že Teherán "nepřijme řešení, ve kterém nebudou uznána jeho práva" v jaderné oblasti.
Ashtonovou přijal i íránský prezident Hasan Rúhání, který vyjádřil naději, že si Teherán "vytvoří nový vztah s EU", včetně "strategického partnerství v oblasti energetiky a obchodu", uvedla tisková agentura ISNA.Izrael, který patří k největším kritikům Íránu, Ashtonové vzkázal, aby do svých teheránských jednání zahrnula středeční případ zadržení raket pro radikály v pásmu Gazy. Podle Izraelců se na dodávce podílel Írán. Ten to popírá.
Preventivní útok?
V červnu 2008 Izrael uskutečnil vojenské cvičení, kterého se zúčastnilo přes sto stíhacích letadel F-15 a F-16. (ČT24 2008) Tyto manévry nad Středozemním mořem byly obecně vnímány jako zkouška pro případný útok na íránská jaderná zařízení a zároveň jako doklad vážnosti, kterou Izrael přikládá tomuto problému. USA se v létě 2008 vyslovily, že aktivně nepodpoří preventivní útok Izraele. I přesto ovšem v září stejného roku odsouhlasily poskytnutí Izraeli 77 milionů USD na nákup tisíce kusů pum typu GBU-39, která je považována za jednu z nejpřesnějších bomb světa.
Schopnost těchto pum proniknout minimálně 90 cm silným železobetonem ještě více posiluje izraelskou schopnost ohrozit íránská nukleární zařízení a podzemní bunkry Hizballáhu v jižním Libanonu. Na konci října 2009 podnikl Izrael společně s USA dosud největší společné cvičení v dosavadní historii. I navzdory negujících prohlášení amerického velvyslanectví v Izraeli se předpokládá, že tyto manévry s názvem Juniper Cobra byly nácvikem izraelské obrany proti hrozbě íránských balistických střel.
Článek Nuclear Iran: Perils and Prospects se zabývá možností preventivního útoku ze strany USA, nicméně jeho závěry jsou použitelné i pro případ útoku Izraele. Dle něj Pentagon sice disponuje vojenskými kapacitami ke zničení mnoha íránských jaderných zařízení, ovšem taková operace by i podle vojenských expertů vyžadovala několik týdnů a i přesto by se nepodařilo íránský jaderný program zničit úplně, ale pouze jej vrátit o několik let zpět. Vyjadřuje-li článek pesimismus ohledně schopnosti americké armády ukončit íránský jaderný program, izraelská armáda by to pravděpodobně nesvedla taktéž, píše server globalpolitics.cz.
Související
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
před 2 hodinami
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
před 3 hodinami
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
před 5 hodinami
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
před 6 hodinami
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
před 6 hodinami
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
před 7 hodinami
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
před 8 hodinami
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
před 9 hodinami
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
před 10 hodinami
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 11 hodinami
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 11 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 12 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 13 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 14 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 15 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 16 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub