Zastaví EU íránský jaderný program? Bude to fuška

Teherán - Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová přiznala, že dosáhnout trvalé dohody s Íránem o jeho jaderném programu bude velmi obtížné. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Teheránu uspořádané po jejím setkání s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Ashtonová je v Íránu na dvoudenní návštěvě, která má připravit další kolo rozhovorů velmocí s Teheránem.

Loni se Rusku, USA, Francii, Británii, Číně a Německu podařilo dosáhnout prozatímní dohody s platností na půl roku. "Tato dočasná dohoda je opravdu významná, ale ne tak jako konečné ujednání. A to bude obtížné a komplikované," upozornila Ashtonová.

Smyslem rozhovorů je vyloučit podezření, že íránský jaderný program je zaměřený nejenom na civilní účely, jak tvrdí Teherán, ale i na zbrojní. Írán kvůli své dosavadní neústupnosti jednoznačně vyjasnit pochyby čelí mezinárodním sankcím. Část jich byla zmírněna díky dočasné dohodě.

Zaríf prohlásil, že jeho země "je odhodlaná dospět k trvalému ujednání". "Ukázali jsme dobrou vůli a plníme, k čemu jsme se zavázali. Teď musí dobrou vůli a odhodlání ukázat také protistrana," prohlásil s tím, že podle Íránu lze k dohodě dospět za čtyři až pět měsíců. Znovu ale upozornil, že Teherán "nepřijme řešení, ve kterém nebudou uznána jeho práva" v jaderné oblasti.

Ashtonovou přijal i íránský prezident Hasan Rúhání, který vyjádřil naději, že si Teherán "vytvoří nový vztah s EU", včetně "strategického partnerství v oblasti energetiky a obchodu", uvedla tisková agentura ISNA.Izrael, který patří k největším kritikům Íránu, Ashtonové vzkázal, aby do svých teheránských jednání zahrnula středeční případ zadržení raket pro radikály v pásmu Gazy. Podle Izraelců se na dodávce podílel Írán. Ten to popírá.

Preventivní útok?

V červnu 2008 Izrael uskutečnil vojenské cvičení, kterého se zúčastnilo přes sto stíhacích letadel F-15 a F-16. (ČT24 2008) Tyto manévry nad Středozemním mořem byly obecně vnímány jako zkouška pro případný útok na íránská jaderná zařízení a zároveň jako doklad vážnosti, kterou Izrael přikládá tomuto problému. USA se v létě 2008 vyslovily, že aktivně nepodpoří preventivní útok Izraele. I přesto ovšem v září stejného roku odsouhlasily poskytnutí Izraeli 77 milionů USD na nákup tisíce kusů pum typu GBU-39, která je považována za jednu z nejpřesnějších bomb světa.

Schopnost těchto pum proniknout minimálně 90 cm silným železobetonem ještě více posiluje izraelskou schopnost ohrozit íránská nukleární zařízení a podzemní bunkry Hizballáhu v jižním Libanonu. Na konci října 2009 podnikl Izrael společně s USA dosud největší společné cvičení v dosavadní historii. I navzdory negujících prohlášení amerického velvyslanectví v Izraeli se předpokládá, že tyto manévry s názvem Juniper Cobra byly nácvikem izraelské obrany proti hrozbě íránských balistických střel.

Článek Nuclear Iran: Perils and Prospects se zabývá možností preventivního útoku ze strany USA, nicméně jeho závěry jsou použitelné i pro případ útoku Izraele. Dle něj Pentagon sice disponuje vojenskými kapacitami ke zničení mnoha íránských jaderných zařízení, ovšem taková operace by i podle vojenských expertů vyžadovala několik týdnů a i přesto by se nepodařilo íránský jaderný program zničit úplně, ale pouze jej vrátit o několik let zpět. Vyjadřuje-li článek pesimismus ohledně schopnosti americké armády ukončit íránský jaderný program, izraelská armáda by to pravděpodobně nesvedla taktéž, píše server globalpolitics.cz.

Související

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

Více souvisejících

Írán ,  EU (Evropská unie) ,  jaderný výzkum

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 1 hodinou

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 4 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 7 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 8 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

včera

Aktualizováno včera

Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase

Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy